Věstonická venuše není z kostí mamuta, ale z keramického těsta, zjistili vědci
Téměř po 100 letech od objevu nahlédli vědci do útrob nejstarší keramické sošky na světě - Věstonické venuše. A přišli se zajímavým objevem. Zjistili, že není vyrobená z kostí mamuta, jak se původně uvádělo, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. V sošce vědci našli také rozsáhlé pukliny, které zvyšují riziko jejího prasknutí.
Věstonická venuše byla nalezena 13. července 1925 týmem archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi.
Absolon přitom tehdy zveřejnění jednoho ze svých nejvýznamnějších objevů pozdržel. Venuše, bez přiloženého obrázku, byla zmíněna až rok po jejím objevu a první kvalitní fotografie byly zveřejněny až 30. listopadu 1929.
Komplexní vědecké zkoumání a fotografická dokumentace Venuše byla pak popsána až v roce 1938. Tam ale Absolon figurku nepopsal jako keramickou. Na základě chemické analýzy vzorku získaného z tzv. hmoty Venuše určil, že se jedná o směs drcených surovin a že se jedná o směs spálených kostí a mamutích klů smíchaných se sprašemi, které se pouze podobaly pálené hlíně.
Nyní vědci z Moravského zemského muzea přišli s novým objevem. Sošku nevyčíslitelné historické i finanční hodnoty prozkoumali moderní metodou nedestruktivní analýzy - mikro CT.
„Vyvrácen byl předpoklad Karla Absolona, že byla Venuše vyrobena ze směsi rozdrcené mamutoviny a mamutích kostí. Venuše vyrobená ze spraše obsahovala jen úlomky hornin a drobné jurské fosilie. Ty nicméně ukazují na to, že surovinu pro její výrobu získal gravetský tvůrce někde v prostoru sídliště,“ uvedlo muzeum na webu.
Nebezpečné pukliny
Z jakého materiálu Věstonická venuše je a jakou má vnitřní strukturu, se snažili vědci zjistit už od jejího objevení. Bylo to ale obtížné, protože nebylo možné použít žádné destruktivní metody. Koncem 80. let 20. století vědci pomocí rentgenu a paprskové mikrosondy odhalili, že soška byla vytvořena z místního zdroje dolnověstonického hrubozrnného sprašového pokryvu s pouze malým množstvím jílu. Tento přístup však přinesl pouze některé informace o materiálu, vnitřní struktury zůstaly nadále zahaleny tajemstvím.
V roce 2004 lékařský počítačový tomograf odhalil některé trhliny a bílé skvrny uvnitř těla Venuše. V roce 2018 muzeum informovalo, že na základě předběžných výsledků digitálního skenování byla venuše vytvořena nejspíš z hroudy spraše, která obsahovala různé příměsi. Analýza poté dál pokračovala.
„Překvapivé je zjištění, že celá Venuše byla vyrobena z jednoho kusu keramického těsta. To vyžadovalo značnou zručnost a výtvarné cítění,“ konstatovali nyní vědci.
Nesmírně důležitý je podle nich ale i nález rozsáhlých puklin uvnitř těla Venuše. „Soška by tudíž mohla snadno prasknout. Díky výzkumu tedy můžeme upravit způsoby manipulace a eliminovat její případné poškození,“ upozornili.
Věstonická venuše je nejvzácnějším sbírkovým předmětem Moravského zemského muzea, které ji uchovává v trezoru. Vystavuje se pouze ojediněle. Veřejnost by ji znovu měla vidět příští rok, kdy uplyne 100 let od jejího objevu.
