Vědcům se podařil světový objev - týká se srážlivosti krve

Čechům se podařil světový objev. Vědci otevřeli cestu k vývoji léků proti nežádoucím krevním sraženinám. Na objevu se podíleli vědci z Ústavu hematologie a krevní transfuze a Akademie věd. Jejich objev je pro pacienty významný také proto, že nemoci srdce a cév jsou příčinou poloviny úmrtí v Česku.

Jan Evangelista Dyr, foto: ČTK

O co při objevu jde? Bílkovina, která je zodpovědná za správné srážení krve, se jmenuje fibrinogen. Českým vědcům se jako prvním na světě podařilo popsat mechanismus, který pomáhá vysvětliv vliv hladiny této krevní bílkoviny na srdeční a cévní onemocnění, uvedl přednosta výzkumného úseku profesor Jan E. Dyr.

"Fibrinogen je molekula, která cirkuluje v krvi a za určitých podmínek se aktivuje a zabraňuje vykrvácení, když se poškodí cévy. A to vše ve spolupráci s krevními destičkami. Krevní destičky i fibrinogen v krvi cirkulují a když se aktivují, tak se začíná tvořit krevní zátka nebo trombus."

Právě na nežádoucí krevní sraženiny umírá víc než polovina lidí, i když to může být následkem dalších nemocí. A právě nové objevy umožní tento proces ovlivňovat. To může zabránit vzniku třeba plicních embolií nebo infarktu, uvedl v rozhovoru pro Radio Praha profesor Dyr.

"Ve spolupráci s Akademií věd jsme zjistili, že i když je to proces velmi studovaný, tak aktivace fibrinogenu i krevních destiček probíhá trochu jinak, než jsme si doposud mysleli."

Ředitel Ústavu hematologie řekl, že je to objev, který přepíše učebnice hematologie.

"Ano, je to zásadní věc, něco o čem se dosud nevědělo. Krevní zátka je něco, co je moc užitečné. Bez toho, kdyby došlo k poranění cévy, tak bychom vykrváceli. A my jsme přišli na to, že ty malé částečky, které se uvolňují při aktivaci, se uvolňují opačně na začátku a na konci procesu tvorby té krevní zátky nebo trombu. To otevírá možnost ten proces lépe regulovat a ovlivňovat."

Kde jste už svůj objev publikovali?

"Publikovali jsme to nedávno v nejprestižnějším časopise z oboru hematologie, to je obor o krvi, v Bloodu. A přednášeli jsme to na třech konferencích v Rotterdamu, Amsterodami a v Římě."

V rámci výzkumu se také podařilo odhalit vrozené poruchy molekuly fibrinogenu, které jsou u některých nemocných odpovědné za vyšší náchylnost k tvorbě krevních sraženin.

Vláda chce vědu dále podporovat. Premiér Petr Nečas na zasedání Akademického sněmu uvedl, že věda a výzkum je jedinou oblastí, kterou nepostihnou škrty. Naopak peníze na vědu stoupnou z letošních více než 25 miliard o půl miliardy korun. Vyslovil se i pro novou metodiku hodnocení výsledků výzkumu.