Červená tlapka zachraňuje pejsky, kteří potřebují krev
Pejsek je pro řadu lidí jako člen rodiny. Když onemocní, hledají všechny cesty, jak ho zachránit. Někdy se stane, že potřebuje krev. Ale kde ji ale vzít? Proto vznikl registr Červená tlapka, na jehož vzniku se podílela Alžběta Ruschková.
"Náš registr Červená tlapka původně vymyslela moje kamarádka. Jednou mi v kavárně říkala, že jim onemocněla fenka boxera a potřebovali pro ni krev. Přestože měli ochotného veterináře, tak se jim nedařilo krev sehnat. Volali i do krevní banky v Praze, protože v některých větších městech jsou na veterinárních klinikách i krevní banky. Vzhledem k tomu, že je složité psí krev skladovat, může se skladovat jeden měsíc, tak ty banky krev vždycky nemají. Naštěstí měli kamaráda s velkým psem, který krev sehnal, ale fence už to nepomohlo. Když ji pohřbili, tak přemýšlela, jak takovou situaci usnadnit dalším majitelům. Přišla s nápadem založit registr, ale nevěděla jak na to. Já jsem se přidala, protože mě to zaujalo. Vytvořili jsme malý tým a teď se na tom podílíme společně."
Každého asi napadnou takové praktické otázky jako, kolik krevních skupin má pes?
"Psi mají 6 hlavních krevních skupin a asi 20 podskupin, nicméně ty klasifikační systémy se trošičku liší, někdo to uvádí trošku jinak. Při první krevní transfuzi, kterou pes dostává, není jeho tělo ještě vybaveno protilátkami. Proto zřídkakdy mívá nějakou imunitní reakci. První transfuzi tak může dostat od kteréhokoliv jiného psa. Až při druhé transfuzi je třeba řešit kompatibilitu krevních skupin, která se případně zkoumá přímo před odběrem na malém laboratorním sklíčku z kapky krve."Kolik krve se může odebrat malému pejskovi, napadá mě třeba jorkšír?
"Krev mohou darovat pouze velcí psi. Váhový limit je dvacet kilo, někteří veterináři vyžadují dokonce 25. Obecně se říká, čím větší, tím lepší. Odebírá se jim podle váhy 250 až 450 mililitrů krve, takže podobně jako u lidí. Malí pejsci bohužel darovat krev nemohou, protože by to byla pro jejich organizmus příliš velká zátěž."
Jaké byly počátky Červené tlapky?
"My jsme zpočátku nevěděli, do čeho jdeme. Tato oblast nám byla absolutně neznámá, takže jsme začali spolupracovat s veterináři, kteří nám radili, vytvořili jsme webový registr. Majitelé tam registrují své velké pejsky. Lidé, kteří pro své psy transfuzi potřebují, si je mohou vyhledat pomocí poštovního směrovacího čísla ve své lokalitě a mohou je kontaktovat přes formulář, který majitelům dárců zašle SMS nebo email. Když jsme ten registr spustili, tak jsme vůbec neměli představu, jestli o to bude zájem. K dnešnímu dni, což je zhruba 4 měsíce po vzniku, už máme registrovaných 540 dárců, což je úspěch, který jsme nečekali. Ukazuje se, že Češi jsou národ pejskařů."
Jak jste lidi oslovovali?
"Některé jsme kontaktovali přes dílčí registry pejskařských webů nebo některých veterinárních klinik, které mají svoje klienty zapsané v seznamu, že jsou ochotni krev darovat. Takže jsme kontaktovali už stávající dárce, pak jsme dělali propagaci na facebooku a v médiích. Lidi to zaujalo a psali nám, že o tom vůbec nevěděli, ale že mají velkého, hodného a klidného psa a jsou ochotni pomoci dalším pejskařům v nouzi. Pejskaři jsou nadšení z toho projektu, i veterináři nám psali pozitivní ohlasy."Máte zpětnou vazbu, jak byla vaše databáze využitá?
"Teď jsme ve stadiu, kdy programujeme odpovědní formulář, pár otázek, na které by nám měli ti oslovení dárci nebo žadatelé odpovědět. Ale ještě jsme to nespustili, takže máme zpětnou vazbu jen z dopisů a emailů. Ale už víme, že několika pejskům náš registr pomohl. Náš první oslovený dárce jel krev darovat, a odběr se uskutečnil. Paní majitelka potom psala, že to fence pomohlo, že operaci přežila v pořádku. Víme, že jeden z našich zapsaných dárců už v minulosti spolupracoval se spolkem Jezevčíci v nouzi a pomohl zachránit několik týraných nebo starých jezevčíků, kteří akutně potřebovali transfuzi. Je radost to slyšet. Máme tam i dárce, který krev daroval šestnáctkrát na své veterinární klinice."
Ten by měl dostat psí vyznamenání. A co vy, máte doma pejska?
"Máme v rodině dva psy, velkého a malého. Ten velký je už také zaregistrovaný dárce."
Jaké máte s registrem plány do budoucna?
"Chtěli bychom, aby se dostal do povědomí co největšího množství lidí, aby mohl sloužit tam, kde je to potřeba. Dále uvažujeme o možnosti rozšířit se do sousedních zemí. Třeba na Slovensku jsme žádný podobný registr nenalezli. Jediný registr podobného typu je v Argentině, kde nás se spuštěním předběhli o několik měsíců. Podobnou databázi, určenou jen pro veterináře, mají v Británii. Jinak je to asi ojedinělý projekt. Lidé se nás také často ptají, jestli nechceme udělat podobný registr i pro kočičky, které potřebují transfuzi. To je také jedna z možností, kterou do budoucna zvažujeme."
Jak je to s financováním?
"Zatím se financujeme z vlastních zdrojů. Všichni členové týmu jsou dobrovolníci, kteří jsou neplacení, včetně našeho programátora. Máme transparentní účet, takže kdo nás chce podpořit, nám může přispět. Do budoucna zvažujeme založení nějaké kampaně na podporu, ale zatím se financujeme z vlastních zdrojů."