Velikonoční půst - jedno jídlo denně
Velikonoční půst dodržuje stále řada lidí. Začíná Popeleční středou a trvá 40 dnů kromě nedělí. Půst však neznamená hladovění.
Postní doba měla v historii i praktický základ. Na sklonku zimy a začátkem jara totiž docházely zásoby potravin. Dnes jarní půst nedrží jen věřící. Mnozí lidé hovoří o jarním detoxu, který má tělo dostat po zimě znovu do formy.
Jak uvedl psychoterapeut Michal Nikodém, předvelikonoční půst trvá už sedmnáct století.
"Ten předvelikonoční půst nevychází pouze z křesťanské tradice, ale z daleko starších období. Tento půst vyvinuli naši předkové možná po vánočním hodokvasu, po období zabíjaček a konzumace masa s tím, že v tomto období - únor, březen, duben - jsou zvířata březí, slepice nenosí dost vajec a ta vejce, která snesou, se používají na vylíhnutí mladých kuřátek, popřípadě jiné drůbeže. Tento čas se využil i v křesťanství na období čtyřicetidenního půstu."
Liturgická barva postní doby je fialová. Půst začíná Popeleční středou, a celá doba vrcholí Svatým týdnem, při němž si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista.
Brambory, kysaná zelenina a kaše - hlavní postní jídla našich předků
Postní praxe byla v minulosti poměrně namáhavá, nejedlo se maso, vejce a mléčné produkty a bylo zvykem jíst jednou denně. Co tedy naši předkové jedli?
"Hodně se v této době konzumuje bezmasá strava, jako jsou luštěniny, které mají vysoký obsah bílkovin, sacharidů. Dále brambory, kysaná zelenina jako je zelí, popřípadě jiné kysané produkty. Hodně se jedly kaše, ať už pohankové, obilné, nebo z prosa. Pravý čtyřicetidenní křesťanský půst znamená, že se jí jednou denně, mimo neděle. Neděle se do půstu nezapočítávají. V neděli si můžeme malinko dopřát. Nekonzumuje se ale maso, maximálně ryby."
Půst se v poslední době dostal do módy. V rámci diet se hovoří o přerušovaném půstu, někdo během půstu nejí vůbec. Psychoterapeut Michal Nikodém si sám půst vyzkoušel. Jak ovlivňuje psychiku?
"Prvních pár dnů, zhruba tři čtyři na nás půst, kdy opravdu nejíme vůbec nic, působí tak způsobem, že se velice často propadáme do stavů apatie, vzteku, smutku, kterým nedáváme během našeho každodenního života prostor. Ty první dny jsou hodně těžké a ponoříme se do takové tmy, začínají se vynořovat naše stíny. Po tomto období, zhruba ten pátý, šestý den jakoby vystoupáme nahoru, naše mysl se začne projasňovat a od té doby se další dny cítíme dobře. Můžeme se cítit malinko fyzicky slabší, ale psychicky se cítíme velice dobře. Naše mysl je velice bystrá, efektivní a v případě, že pracujeme, zůstáváme aktivní, tak můžeme vidět přínosy toho dlouhodobého půstu."
