Velká Chuchle, Malá Chuchle
Dnes se vydáme do jedné z pražských čtvrtí a to do Velké Chuchle. U příležitosti 870. výročí první zmínky o Chuchli se zde konal Den otevřených kronik. Prohlédnout si je přišla i Zdeňka Kuchyňová.
Vypráví se, že jeden český kníže vyjel s družinou do okolí Prahy na lov. Byla mu zima, kýchl a řekl: "Hle, Chuch!" A byla zde založená ves, pojmenovaná podle slov onoho šlechtice. Tak praví legenda a knížka o historii Malé a Velké Chuchle. O původu názvu jsou i další teorie, například se říká, že existoval šlechtic Matyáš, řečený Chuchel. Další vysvětlení nabízí Tomáš Hromádka, kronikář Velké Chuchle.
"Původ názvu pochází pravděpodobně od slova chuchvalec, nebo cucek. Jinak těch teorií je samozřejmě několik. Také se říká, že to je chuchle chocholatá, to znamená od chocholaté drůběže. Ale to jsou spíš takové myšlenky podle mne scestné."
Která Chuchle byla nejdřív - Velká nebo Malá?
"Tak první byla Malá Chuchle. Ten její význam dnes poklesl, ale tehdy to bylo mnohem významnější místo než Chuchle Velká. Vlastně první zmínka o Malé Chuchli je z roku 1132, kdy se o ní zmiňuje kanovník Vyšehradský, první pokračovatel kronikáře Kosmy. 19. ledna zde dlel biskup Merhard a spadl na něj tehdy kámen. A to je první zmínka o Malé Chuchli.
A první zmínka o Velké?
"První zmínka o Velké Chuchli je v souvislosti s majetkem, který patřil tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi II. z roku 1262."
A právě od této zmínky o Velké Chuchli uplynulo 870 let. Dříve byly obě Chuchle samostatné vsi, později se spojily a pod názvem Velká Chuchle jsou jednou z pražských čtvrtí. Historie této oblasti sahá až do pravěku. Byly zde objeveny pozůstatky doby bronzové. A v 5. století před naším letopočtem na kopci zvaném Závist stálo keltské hradiště. Jak ukázaly nedávné nálezy, Keltové dokázali opracovávat kovy a znali i výrobu foukaného skla, která nebyla nikde jinde na světě doložena. Ale vraťme se do doby krále Přemysla Otakara II., který se poprvé o Velké Chuchli zmiňuje. Jeho dobrým přítelem byl první opat nově založeného Zbraslavského kláštera a král ke klášteru obě Chuchle připojil. Ty byly jeho součástí - s malými přestávkami v dobách husitských a za třicetileté války - až do roku 1785. Tehdy byl Zbraslavský klášter panovníkem Josefem II. zrušen a majetek připadl náboženskému fondu. Posledním majitelem panství se stal roku 1910 továrník Cyril Bartoň z Dobenína, který zvelebil Zbraslavský klášter. A toto 20. století už je zachyceno v chuchelských kronikách. Úplně první zápis pochází z května roku 1926.
"Prvním kronikářem byl Albín Dvořaček, který tu kroniku vedl od třicátých let až do roku 1963. Takže poměrně dlouho s přestávkou za druhé světové války, kdy to bylo dopisováno až zpětně. Jinak obecních kronik jsou tři díly. "
A jsou to pořádně veliké, těžké a tlusté knihy. V kronikách jsou zaznamenány návštěvy i pobyt řady významných osobností. V bývalé myslivně bydlíval s rodinou například básník Jaroslav Vrchlický. Scházela se u něj tehdejší umělecká společnost aVrchlický tu napsal svoji Legendu chuchelskou. Zasnoubila se tu známá autorka kuchařky Magdalena Dobromila Rettigová. Chuchelské dostihy Derby navštívil tehdejší prezident T.G. Masaryk a zavítal sem i kardinál český Josef Beran. Až do Chuchle běhával při tréninku Emil Zátopek a jelikož byl voják z povolání, salutovali mu zde při běhu vojáci z místní posádky. Malou Chuchli proslavily i lázně, které vznikly na počátku 18. století. Dokonce se říká, že si tuto "zázračnou" vodu nechávala vozit i Marie Terezie. I když později byla její léčivost zpochybněna, stalo se z lázní výletní sídlo. Vznik lázní připomíná Kostel svatého Jana Nepomuckého, který se tyčí na kopci a je vidět už zdaleka.
"Jde vlastně o poutní kostel, který zde byl vybudován právě v roce 1729, kdy ho zde nechal vybudovat polský šlechtic jako poděkování za to, že se vyléčil ve zdejších lázních, takže to je vlastně první zmínka o těch lázních. Ten kostel byl několikrát vykraden, naštěstí byl rekonstruován a slouží se tam mše."
V těchto místech žili odjakživa také poustevníci. Byli vydržovaní Zbraslavským klášterem. Za to však museli posluhovat při bohoslužbách a jeden z nich vyučoval i děti. Poustevna stála na místě současné myslivny v Chuchelském háji. Poslední dva poustevníci skončili tragicky. Podle vyprávění byl jeden zabit při přepadení kostela lupiči a druhého zabil blesk na silnici za Zbraslaví. Jsou pohřbeni spolu s ostatními uprostřed kostela pod náhrobním kamenem bez nápisu.
Velkou a Malou Chuchli proslavil i francouzský vědec Joachim Barrande svými nálezy zkamenělin. Pokud vám jméno Barrande něco připomíná, jsou po něm pojmenovány ony známé Barandovské skály. V Praze nějen studoval, ale věnoval se také výchově vnuka Karla X. O zdejších horninách napsal dokonce 22svazkové dílo. Po smrti mu byla na skále odhalena deska. S Velkou Chuchlí jsou spojeny také dostihy, závodit se začalo roku 1906.
"První dostihy byly odstartovány 28. září. Byla to tehdy velká sláva. Byl tady i primátor hlavního města Groš a i další honorace, šlechta a od té doby se tu běhají dostihy stále."
Jak uvedl kronikář tomáš Hromádka, závodiště bylo postaveno neuvěřitelně rychle. Jeho secesní tribuny, které sloužily svému účelu až do poloviny 80. let, však byly nekompromisně zbourány a nahrazeny gigantickou ocelobetonovou tribunou. Závodiště se stalo také dostaveníčkem leteckých nadšenců. Například zde roku 1909 před zraky 50-ti tisíc diváků vzlétl francouzský inženýr Gaubert na letadle bratří Wrightů. Let však dopadl neúspěšně a diváci se za nepovedenou produkci odvděčili zdemolováním pokladen. O dva roky později zde při prvním dálkovém letu z Pardubic do Prahy úspěšně přistál inženýr Jan Kašpar.
