Věra Čurdová vlastní na 300 krojů

Láska k folkloru přivedla Věru Čurdovou k zajímavému koníčku. I když se mu sama aktivně nevěnovala, začala sbírat kroje. Dnes má obrovskou sbírku a nakrátko dokonce otevřela muzeum v Mnichovicích u Prahy.

Věra Čurdová sbírá především starší kroje, kterým je 60 a více let. 101 krojů má ve státní evidenci, což znamená, že je už nemůže prodat. Společně jsme obdivovaly krásně vyšívanou zástěru i vestičku posetou rybími šupinkami. A Věra Čurdová prozradila, který kroj byl první v její sbírce.

"První byla moje krojovaná panenka. Malá s kyjovským krojem, kterou jsem dostala po mé babičce. Je asi 150 let stará. Je na ní vidět, že jsem si s ní hrála a to byl vlastně první počátek mé sbírky."

Kolik krojů máte ve sbírce dnes?

"Dnes vlastním od Aše až po Podkarpatskou Rus na 300 krojů."

Jak se vám podařilo kroje sehnat?

"Něco jsem měla a pak jsem si dala inzerát, že hledám kroje. Tahle se to rozšiřovalo. Lidé se na mé inzeráty ozývali, někdo chtěl hodně peněz, někdo symbolickou cenu, některé jsem dostala - většinou od starých lidí. Ti vyprávěli, jak se jim dřív v krojích žilo, přinesou různé výstřižky, různé staré knížky, fotografie, pohlednice. Takhle se ta sbírka rozrůstá."

Vy jste založila i muzeum krojů. Ale to muzeum v Mnichovicích bylo v provozu jen krátce. Co bylo příčinou, že se mu nedařilo?

"Bohužel není dobrá dostupnost, je to daleko od Prahy, a nájemné bylo příliš vysoké, takže jsem se poměrně hodně zadlužila. Hledám prostory, momentálně především v Praze, protože si myslím, že by to bylo zapotřebí ukázat hlavně turistům, aby viděli krásnou práci. Mohli by se tam setkávat i lidé, kteří tyto věci studují, jak vysokoškoláci nebo pracovníci různých muzeí, protože třeba nemají tak staré kroje jako já. Já je sbírám i neúplné, hodně poškozené a takový kroj dá strašnou práci - vyprat ho, vyčistit, upravit tak, aby se na něj lidé přišli podívat."

Vy sama jste kroj nosila nebo si ho ještě někdy vezmete?

"Už nevezmu, ale jako svobodná jsem kroje nosila, protože pocházím z kraje, kde se dělaly alespoň máje a kde se tančila česká a moravská beseda."

Platí, že čím bohatší oblast, tím bohatší kroj?

"To se říkalo a myslím, že to platí hlavně o Hané. Byli tam bohatí sedláci, protože Haná je úrodná. A každá selka měla kroj s několika spodničkami. Jsou to kroje většinou bílé, dlouhé a představovaly bohatství toho sedláka. Tyto kroje byly bohatě vyšívané a jsou dodnes nádherné."

Vy jste mi ukazovala vestičku, která je z rybích šupinek.

"Tato vestička s rybími šupinkami to je jihočeský kroj blatský. V Česku to učí dvě ženy, byla jsem u nich na kursu. Tato vestička musela trvat moc dlouho, protože jenom propíchnout ty rybí šupinky, které jsou tvrdé jako plech, je strašná práce. Myslím, že je to dneska k nezaplacení."