Věra Menčíková. Před 120 lety se narodila královna šachu, která porážela mistry světa. Její příběh ukončila válka

Věra Menčíková

Slavný Capablanca ji nazval "jedinou ženou, která hraje jako muž". První mistryně světa v šachu Věra Menčíková se narodila před 120 lety. Titul obhájila na osmi turnajích. Dlouhé roky reprezentovala Československo.

Věra Menčíková | Foto: Jan Kalendovsky,  "Královna šachu Věra Menčíková",  2016,  Jakura,  Prague,  public domain

Většinou byla jediná žena v místnosti. "Celou hru sedí s rukama vpředu, aniž by pohnula svalem ve tváři," napsali o ní v British Chess Magazine v roce 1937.

Věra Menčíková upadla na dlouho v zapomnění. Její otec by Čech, matka Angličanka. Ona se však narodila 16. února 1906 v Moskvě, kam rodina odešla za prací. Strýc jejího otce tam měl textilní závod a mlýn a rodina Menčíkových žila ve velkém šestipokojovém bytě. To změnila říjnová revoluce, kdy po roce 1917 musili sdílet část bytu s chudými nájemníky a sovětských režim jim zabavil mlýn.

Angličtinu při šachách tolik nepotřebovala

Věra Menčíková | Foto:  Jan Kalendovský,  "Královna šachu Věra Menčíková",  2016,  Jakura,  Prague / Wikimedia Commons,  public domain

Na podzim 1921 se rodina rozhodla Rusko opustit. Věra se společně se sestrou a matkou přestěhovaly do anglického pobřežního města Hastings, kde žily společně s babičkou. Otec František se do Anglie stěhovat nechtěl, proto se vrátil do rodné Bystré. Pro Věru Menčíkovou to bylo složité období, protože mluvila pouze rusky. Když hrála šachy, jazyk tolik nepotřebovala. Tatínek ji tuto královskou hru naučil už v devíti letech a závodit začala ve čtrnácti.

V 17 letech se přidala do Hastingského šachového klubu, kde se každoročně konal mezinárodní turnaj s účastí světové šachové špičky. V klubu ji nejprve trénoval místní šampion James Drewitt, později začala docházet na soukromé lekce s maďarským šachistou a později velmistrem Gézou Maróczym. V předválečném období neměla Věra v ženském šachu konkurentky. Úspěšně se účastnila i prestižních mužských mezinárodních turnajů v době, kdy v některých zemích neměly ženy ani volební právo.

Foto: British Chess Magazine  (BCM),  March 1927 edition,  page 113 / Wikimedia Commons,  public domain

Klub Věry Menčíkové měl sto členů

Albert Becker | Foto: Nieuwsbrief Max Euwe Centrum,  2022 / Wikimedia Commons,  public domain

Zavedení titulu dámské mistryně světa se nesetkalo u řady šachistů s pochopením. Roku 1929 dokonce vyzval vídeňský šachista Albert Becker, aby muži, které tato československá šachistka porazí, utvořili Klub Věry Menčíkové. Netrvalo dlouho a Becker se stal jeho prvním členem. A pak další stovka šachistů. Na mistrovství světa zvítězila Věra Menčíková celkem 59krát za sebou. Na turnajích porazila například budoucího mistra světa Maxe Euweho nebo britsko-pákistánského šampiona Sultana Khana.

V roce 1929 Menčíková zaznamenala velký úspěch na týmové soutěži v Ramsgate, kde hrála společně se šesti dalšími cizinci proti týmu britských hráčů. Jejími spoluhráči byli například bývalý mistr světa José Raúl Capablanca nebo její bývalý trenér Maróczy. Menčíková na turnaji jedinkrát neprohrála, ze sedmi partií tři vyhrála a čtyři remizovala. Tým „cizinců" zápas s přehledem vyhrál.

Foto:  Jan Kalendovský,  "Královna šachu Věra Menčíková",  2016,  Jakura,  Prague / Wikimedia Commons,  public domain

Cestou do Buenos Aires hrála na lodi kuželky

Věra Menčíková v Karlových Varech roku 1933 | Foto: Wikimedia Commons,  public domain

Věra Menčíková dlouhé roky reprezentovala Československo. Poté, co se v roce 1937 vdala, měla nárok na britské občanství a tím pádem možnost na šachových turnajích reprezentovat Anglii. Jí bylo 31 let, manželovi 59. Své úřední jméno si změnila na Vera Stevenson, v šachových soutěžích však nadále uváděla své rodné jméno. Rufus Stevenson se živil jako lékárník, zároveň ale byl známým šachovým organizátorem.

Věra Menčíková hrála na turnajích v Československu, navštěvovala svého otce. Poslední turnaj před válkou, kdy opustila Británii, byl v Buenos Aires. Z té doby se dochovala unikátní fotografie, jak si krátí čas na lodi hraním kuželek. Mezi její záliby patřilo kino, divadlo, tenis, hudba a malířství. Přivydělávala si také lekcemi bridže.

Věra Menčíková v roce 1926 | Foto:  Bibliothèque nationale de France / Wikimedia Commons,  public domain

Raketa zasáhla dům. Zemřela s matkou i sestrou

Foto: M. Kalezic,  Yugoslavia 2001 Women world chess champions,  Michel 3017-3024,  8 CM / Wikimedia Commons,  public domain

Rufus Stevenson po pěti letech manželství těžce onemocněl a zemřel. Věra ho přežila jen o rok a půl. Osudová pro ni byla druhá světová válka. S matkou a sestrou zahynuly 26. června 1944 při německém ostřelování Londýna. Zřejmě už nestihly doběhnout do dvou nedalekých krytů. Rakety zničily celý dům a tak se ztratila většina dokumentů o životě této pozoruhodné ženy. Jednou z mála dochovaných cen je zlatá medaile, kterou Menčíková obdržela v roce 1939.

V roce 2011 byla Věra Menčíková uvedena do šachové síně slávy. Objevila se na několika poštovních známkách, například v roce 1996 při příležitosti 90. výročí jejího narození vydala Česká pošta známku s hodnotou 6 Kč. Je i na známkách Jugoslávie či Madagaskaru.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroje: Český rozhlas Plus , ČT Sport , chess.cz
klíčové slovo:
spustit audio

Související

  • Inspirativní příběhy: Od průkopnic k ženám současnosti

    Objevte s námi inspirativní příběhy žen, které se prosadily v „tradičně mužských“ profesích. A připomeňte si průkopnice, které položily základy pro dnešní generace. 

  • České hrdinky

    Panovnice, malířky, spisovatelky, političky, vědkyně, sportovkyně – pohled do české historie nabízí bohatou mozaiku výjimečných českých žen.