Verheugen v Praze

Günter Verheugen s Václavem Klausem, Foto: ČTK

V závěru týdne přijel do Česka na dvoudenní návštěvu komisař Evropské unie pro rozšíření Günter Verheugen. Cílem návštěvy především bylo uklidnit Čechy znepokojené posledním vývojem situace kolem tzv. Benešových dekretů v souvislosti se vstupem země do Unie. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Program měl evropský komisař nabitý. Setkal se všemi nejvyššími ústavními činiteli České republiky s výjimkou Václava Havla, který je soukromě na Maltě, besedoval se studenty, získal čestný doktorát na Vysoké škole ekonomické. A při všech příležitostech opakoval, že dekrety patří minulosti, nejsou součástí jednání o přistoupení Česka k Unii a žádným způsobem tato jednání neovlivní.

Günter Verheugen s Václavem Klausem,  Foto: ČTK
"Chci, aby bylo jasné: my nejednáme o minulosti, my jednáme o budoucnosti," zdůraznil Günter Verheugen. V prohlášení, které vydal společně s premiérem Milošem Zemanem, se rovněž uvádí, že nejzazším datem pro majetkové restituce v Česku zůstává 25. únor 1948.

"Majetkové restituce nejsou věcí Evropské unie, ale České republiky. Nikdy jsme toto téma nenastolovali a nehodláme to udělat,"řekl evropský komisař. On sám ovšem přispěl před časem k nervozitě, když v rozpravě v Evropském parlamentu spojil pasáž o Benešových dekretech s nesouvisejícími českými restitučními zákony z roku 1991. Mluvčí Güntera Verheugena pak přiznal, že šlo o "nedorozumění". Ani většina evropských poslanců se ale v celé problematice kolem dekretů příliš neorientuje, takže ministr zahraničí Jan Kavan po čtvrtečním jednání s Verheugenem mohl konstatovat, že její zdramatizování mělo nakonec i pozitivní efekt.

"Přesvědčilo vedení Evropského parlamentu o tom, aby se začalo zabývat aktivitou relativně malé skupinky některých rakouských a německých poslanců a začalo se zabývat tím, co vlastně dekrety prezidenta Beneše jsou. V této souvislosti vítám, že i pan komisař Verheugen strávil mnoho svého drahocenného času studiem této naší společné historie."

Premiér Miloš Zeman ocenil ujištění Güntera Verheugena, že v Evropském parlamentu se bude jednat o vyškrtnutí těch pasáží z připravované zprávy o České republice, které spekulují o diskriminačním charakteru československých prezidentských dekretů. Premiér si ale také zažertoval.

"Dovolte mi citovat Olivera Cromwella: Když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý životem a majetkem," prohlásil s úsměvem někdejší prognostik Zeman. Zasmál se i Günter Verheugen. Za pozitivní označil evropský komisař také setkání s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem, které podle jeho slov pomohlo pročistit ovzduší. Jak známo, Klausova ODS přišla s návrhem dojednat s Evropskou unií garance proti možnému budoucímu zpochybnění výsledků 2. světové války. Verheugen ale soudí, že je to zcela zbytečné.

"Všechno, co nezávislá a suverénní Česká republika potřebuje, už má. Jsou mezinárodně garantovány hranice, je garantována teritoriální integrita, bezpečnost země je garantována. Česká republika přece nepotřebuje další garance," ujišťoval Verheugen. Ministr zahraničí Jan Kavan s tímto ujištěním souhlasil.

"My jsme žádnou záruku nebo pojistku nežádali. To skutečně byla žádost ODS, ne vlády České republiky."

Samotné společné prohlášení premiéra Zemana a komisaře Verheugena ovšem není tak zcela jednoznačné jako slovní výroky politiků. Mást může slůvko "zatím" ve větě "Zatím je výsledek takový, že ty dekrety týkající se občanství a majetku ze své samotné povahy a obsahu již nevytvářejí právní důsledky".