Větrníky v Česku

Kapacita větrných elektráren v Česku se má do roku 2012 zvýšit téměř osmkrát. Jde prý o střízlivé prognózy, současné plány investorů počítají s ještě rozsáhlejší výstavbou. Větrné elektrárny ale na druhou stranu kritizují někteří ekologové, kteří se obávají zásahů do krajinného rázu. S řadou projektů také nesouhlasí lidé, kteří blízko elektráren bydlí.

Foto: Evropská komise

V Česku je více než sto větrníků a jejich kapacita zatím dosahuje 133 megawattů. V roce 2012 by měla překročit 1000 megawattů. Jen pro srovnání, to je totéž, co jeden blok Temelína. Podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka to neznamená, že by stála větrná elektrána na kdejakém kopci. Ty nové mají větší účinnost.

"Když jsme srovnali rok 2007, tak jsme v účinnosti byli lepší než světový lídr Německo. Tam dosahují účinnosti necelých 20 procent a my jsme coby začátečník v tomto oboru dosáhli průměrné využitelnosti v České republice 26 procent a na nejlepších lokalitách jsme dosahovali kolem 30ti a přes 30 procent."

Větrné elektrárny jsou ekologické, nepotřebují palivo, nevypouštějí žádné zplodiny. Někteří ekologové se však obávají zásahů do krajiny a ekosystému. I lidé se bouří. Stalo se například, že polovina vesnice blíž u elektrárny byla proti, druhá, vzdálenější půlka pro. Svoji roli v rozhodování hraje i příspěvek od firem do obecního rozpočtu.

Určitý problém je však s provozem. Když nefouká vítr, vrtule se netočí, elektřina nevzniká. Zatím to v přenosové soustavě nezpůsobuje žádné potíže. Ale při výkonu 1000 megawattů by to už mohl být pro Českou elektrickou přenosovou soustavu /ČEPS/ problém. Jak připomněl Michal Janeček, dnes již existují speciální modely, které mohou odhadnout výrobu elektřiny na 24 hodin dopředu. Proto vznikla společná expertní skupina.

"Bavíme se o tom, že by vzniklo dispečerské pracoviště, které by monitorovalo velké projekty. ČEPS zajímají projekty nad 30 megawatt. My i v malém projektu s jednou elektrárnou dvoumegawattovou jsme schopni odhadovat plus minus hodina, dvě hodiny, jak přichází větrné vlny, jaká bude výroba. A to je budoucnost dispečinku, že bychom byli schopni ten velký výkon do budoucna řídit a korigovat."

Nově aktualizované větrné mapy ukazují, že nejvíce vhodných lokalit pro výstavbu nových větrníků je v horských pohraničních pásmech Krušných hor a Jeseníků a na Vysočině. Určitým problémem je i napojení elektráren. Od větrníku musí vést dráty, aby se elektřina mohla dostat k lidem.

"S připojením je velký problém, protože lokality jsou ve vzdálených místech nebo v oblastech, které jsou hůř přístupné, takže je to spojeno i s většími náklady i s větším úsilím ten výkon vyvést,"

říká Marián Belyuš, specialista firmy ČEPS. Česko chce v roce 2010 vyrábět osm procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, v roce 2020 by měl podíl činit 13 procent. Na ministerstvu také chystají posuzování změn nových staveb na ráz krajiny. Neměl by u toho být jeden architekt, ale komise více odborníků.