Většina Čechů by si měla letos finančně polepšit, i přes prudký nárůst výdajů

První leden přináší tradičně řadu změn. Letos je jich ale opravdu mnohem víc než v minulosti. Nejvíce samozřejmě zajímají širokou veřejnost předpokládané změny v obsahu jejich peněženky. A v tomto ohledu jim nový rok přináší několik dobrých i špatných zpráv. Více už se dozvíte po znělce ekonomické rubriky, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Ekonomové se shodují: rok 2006 bude pro peněženky většiny Čechů příznivý. Podle odhadu ministerstva financí letos uspoří na snížených daních z příjmu až 90 procent těch, kteří platí daně. Přesněji ti, kteří si vydělají méně než 30 tisíc korun měsíčně. Ti ušetří za rok řádově tisíce korun. Jak uvádí šéf Komory daňových poradců Jiří Nekovář, snížení daní se dotkne i vysokých platů, i když jen symbolicky.

"Ušetří všichni poplatníci, kteří mají příjmy třeba až do jednoho miliónu korun. Například poplatník, který má 600 tisíc korun roční příjem, je sám, nemá žádné děti, přesto ještě ušetří 260 korun na daních."

Polepší si rovněž menší podnikatelé a živnostníci, kteří si výdaje neodečítají ve skutečné výši, ale určitým procentem z příjmů. Zvýšily se totiž tzv. výdajové paušály. Vyšší procento výdajů si budou moci podnikatelé od nákladů odečíst už za uplynulý rok, tedy v daňovém přiznání podávaném do konce letošního března. To ale není všechno. Ušetřit mohou letos také poprvé v historii manželé, když využijí výhody společného zdanění, a to v příjmech za uplynulý rok. Lidé ale vydělají nejen na nižších daních. Zvyšují se zároveň dávky na děti, rodičovský příspěvek a porodné dokonce na dvojnásobek. Státní zaměstnanci se navíc mohou těšit na zvýšené platy. Ty by měly vzrůst o pět procent, stejně tak jako starobní penze. Letos tak dojde k největšímu nárůstu čistých příjmů za posledních několik let. Ekonomický analytik Petr Zahradník předpokládá, že většině lidí se letos zvednou reálné příjmy.

Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

"Určitě si polepšíme. Když se díváme na ekonomiku jako celek, tak v roce 2006 bychom se opět měli výrazněji přiblížit průměru Evropské unie. Měli bychom dosáhnout magických 75 procent hrubého domácího produktu na hlavu. To je samozřejmě imaginární číslo, takže trochu konkrétněji. Daňové změny, respektive daňové úlevy se dotknou řádově čtyř miliónů jednotlivců, jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných."

Ekonomové sice v druhé polovině roku očekávají mírné zdražení potravin, jinak se ale spotřebitelské ceny budou držet nízko. Inflaci pro letošní rok odhadují na méně než tři procenta. Tolik tedy zprávy příznivé a nyní k těm méně příjemným. Lidem stoupnou letos mnohé výdaje. Zdraží elektřina, plyn, teplo, vodné a stočné, leckde i hromadná doprava. Petr Zahradník nicméně připomíná, že ony zvýšené výdaje budou nejen plně kompenzovány zvýšenými příjmy, ale ještě většině lidí zbude pár tisíc korun navíc.

"Z hlediska průměrné domácnosti je tam bezesporu kladné znaménko."

Zastavme se ale ještě u těch nejsledovanějších výdajů. Nejvíce podraží domácnostem elektrická energie, a to v průměru o devět procent. O pět procent se pak zvýší cena plynu. Ta přitom už o pětinu stoupla v říjnu a znovu má stoupnout za tři měsíce. Ke zvyšování cen energií dochází skoro každý rok. Letos je ale mnohem výraznější než jindy a přitom odborníci upozorňují, že tomuto trendu není zdaleka konec. Proč se vůbec energie neustále zdražují? Jaká je energetická politika státu? To jsou otázky, které si klade většina občanů. Předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt v této souvislosti upozorňuje, že Česká republika nežije ve vzduchoprázdnu.

"Musíme chápat tu integritu. Ať už to bylo tím, že jsme vstoupili do Evropské unie, ale i tím, že jak komodita plyn, tak komodita elektřina se staly mezinárodním zbožím."

Pokud jde o elektřinu, můžeme podle Fiřta ovlivňovat jen určité náklady spojené s její dodávkou, jako je přenos, distribuci a některé služby spojené s obchodem, tedy činnosti, které se odehrávají na území České republiky. Z větší části jsou ale možnosti České republiky omezené.

"Co se týká vlastní elektřiny, tedy komodity elektřiny, tam musíme, bohužel, být v kontextu, vnímat to v kontextu států, mezi kterými se nacházíme."

U plynu je prý situace trochu jiná. Dochází sice ke zdražování, ale přesto máme zatím poněkud výhodnější pozici než jiné evropské státy.

"Buď máme dodávku z Norska. Ta pokrývá asi 30 procent naší potřeby. 70 procent jde ze zdrojů z Ruska. Rusko ale není součástí Evropské unie, a proto, jakou cenu a jakým způsobem ji nastaví, je trochu diskutabilní otázka. Snad v tomto máme trochu určitou výhodu, že můžeme vycházet z dlouhodobé smlouvy, která byla uzavřena kdysi mezi Československem a bývalým Sovětským svazem. Tato smlouva platí do roku 2013. Tam tedy určitá jistota je. Po roce 2013 už se bude i v tomto ohledu vznášet nad plynem větší otazník."

Také ekonom Petr Zahradník upozorňuje, že Česká republika se svou velmi otevřenou ekonomikou musí respektovat světové ceny. A ceny energií jdou nyní prudce nahoru proto, že světová ekonomika se nachází ve výrazné konjunktuře a po energiích je vysoká poptávka. Platí to pro Spojené státy, Čínu, Rusko, po patnácti letech i pro Japonsko a rovněž česká ekonomika vykazuje až pětiprocentní růst. Ještě před třemi čtyřmi roky byla situace jiná.

"Před tím jsme měli naopak období soustavného zlevňování. To samé se dělo i v oblasti pohonných hmot, respektive ropných produktů. Je to jakýsi konjunkturální vývoj."

Ekology naproti tomu argumenty ekonomů příliš neuspokojují. Eva Tylová z asociace ekologických sdružení Zelený kruh říká, že elektřinu tady přece vyrábíme, a to v takovém množství, že velkou část ČEZ vyváží do Evropy. Podle ekologů právě ČEZ svým způsobem ovládá státní energetickou politiku a pak si diktuje ceny.

"Tady není dostatečná konkurence ani ve výrobě elektřiny, ani v přenosu elektřiny. My prostě nemůže vědět, jestli ta cena není vyšší než by mohla být."

Josef Fiřt s tímto názorem lehce polemizuje. Zároveň připouští, že možnosti Energetického regulačního úřadu omezené.

"Teoreticky bychom mohli připustit, že regulací ovlivníme cenu elektřiny, že bude pro naše spotřebitele nízká. Co se ale stane? Evidujeme zhruba 260 až 270 licenčních obchodníků s elektřinou. Co tito obchodníci udělají? Pokud bude u nás elektřina nižší, tak ji nakoupí, ale ne pro naše zákazníky. Vyvezou ji. Uplatní se na zahraničních trzích, kde cena elektřiny je pořád ještě vyšší než v České republice. Pak ale nastane situace, že v naší republice bude nedostatek elektřiny a my ji budeme muset zase zpátky dovážet. Samozřejmě za výrazně vyšší cenu. I z tohoto důvodu musíme vidět, co regulovat lze. Cena silové elektřiny, to co se vyrobí, je prostě dána trhem. S tím těžko můžeme něco dělat."

Navzdory takovému nepříliš povzbudivému konstatování by ale minimálně v letošním roce mělo platit to, co už zmínil ekonom Petr Zahradník. I když výdaje porostou více než jindy, většina Čechů by si nakonec měla finančně polepšit.