Vichr v českých lesích způsobil mnohasetmilionové škody

Orkán Kyrill, který se minulý týden přehnal Evropou, se svou ničivostí zdaleka nedal srovnávat s hurikány, jaké známe třeba z amerického kontinentu. Přesto zde zanechal svou tragickou stopu, z níž se budou ještě dlouho vzpamatovávat například české lesy.

Foto: ČTK

Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Minulý týden to byla pravda jen zčásti. Ničivý vichr si jen v České republice vyžádal nejméně čtyři lidské oběti. Spousty domů připravil o střechy, statisíce lidí se musely několik hodin až dní obejít bez elektřiny. Pojišťovny v pondělí dospěly k číslu půl miliardy korun, které by měly vyplatit za pojistné události. A to ještě nebyl celkový součet a nezahrnoval škody, na které se nevztahovalo žádné pojištění.

České lesy byly na mnoha místech poškozeny v míře, jakou nikdo nepamatuje. A to v krátké době už po několikáté. Jedním z nejkřiklavějších příkladů je situace v Krkonoších, připomíná mluvčí Správy národního parku Radek Drahný: "Když si uvědomíte, že v lednu loňského roku přišla tzv. sněhová kalamita, tzv. vrcholové zlomy, potom v půlce roku v srpnu přišly velké povodně, které nám způsobily padesátimilionové škody, a dnes hovoříme o další kalamitě. Je to prakticky v průběhu jednoho roku již třetí kalamita. Pro krkonošskou přírodu to pochopitelně není nic pozitivního."

Foto: ČTK

Slibovaný sníh, který Česko očekává tento týden, by mohl dílo zkázy dokončit, pokračuje Radek Drahný: "Půda v lesích je velice podmáčená posledními dešti, tak sníh by mohl znamenat možná trochu uklidnění situace. Pokud by půda zmrzla, situace by se výrazně zlepšila. Ale pokud meteorologové slibují kalamitní příval sněhu, tak by to byla další rána pro Krkonoše."

Možná pět, možná sedm milionů kubíků poškozeného dřeva, takový je odhad státních lesů pro celé území republiky. Prakticky za jednu noc tak bylo poničeno tolik stromů, kolik se vyrovná třem čtvrtinám roční těžby ve státních lesích. Příroda ale nebyla nemilosrdná rovnoměrně: škody na Moravě byly mnohem menší než v Čechách, soukromí vlastníci zase dopadli lépe než stát, zejména proto, že hospodaří v nejpostiženějších oblastech pohraničí, ať už na severu, na západě a na jihu Čech.

Foto: ČTK

I z kalamitního dřeva mají lesy výnos, i když je samozřejmě nižší než při plánované těžbě. Z čistě finančního hlediska půjde o dopad v řádu stovek milionů korun, tvrdí ředitel státních lesů František Koníček: "Těžit kalamitní těžbu je o 50-60 procent nákladnější, než standardní. Čili vysoká nákladovost, a tím, že vytěžíte určitý objem dříví, tak to dříví bude méně kvalitní, protože je to ve zlomech, nebudete moci zpeněžit tak jak byste zpeněžoval, pokud by to bylo zdravé, neponičené. Takže na druhé straně se to projeví i v nižší míře zpeněžení. Takže ten dopad lze očekávat zcela určitě v mnoha stech milionech korun."

Dále bude nutné přepracovat všechny plány těžby, říká Radek Drahný z Krkonošského národního parku: "Musíme prioritně zpracovat kalamitu. Prakticky veškeré těžby, které byly plánované pro letošní zimu, jaro a léto, budeme muset nasměrovat na likvidaci této kalamity."

Podle mluvčího Šumavského národního parku Radovana Holuba se budou lesníci s důsledky vichru vypořádávat celé měsíce: "Vyklízení samo bude poměrně komplikované, protože některé kmeny jsou narušené, jsou třeba prasklé a hrozí další polomy. A to odstraňování může trvat tak půl roku až rok."

Ministr zemědělství Petr Gandalovič chce ve středu předložit vládě návrh na vyhlášení nouzového stavu v nejvíce postižených oblastech, kterými jsou Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský kraj a Vysočina, a také okresy Bruntál a Trutnov. Cílem zamýšleného opatření je zabránit šíření kůrovce, ale také krádežím spadaného dřeva. K tomu ministr dodal:

Petr Gandalovič v nejvíce postižené části Telčska, foto: ČTK

"Znamená to především to, že se může efektivněji zadávat likvidace následků toho krizového stavu. Na druhé straně to znamená i možnost uvolnění určitých finančních prostředků například právě pro starosty měst a obcí, kteří byli nejvíce postiženi tím orkánem. Také to může znamenat zákaz vstupu do určitých oblastí, což se nás v lesích týká především tam, kde jsou ty polomy ještě nebezpečné a bylo by lepší, kdybychom mohli lidem skutečně vstup do lesa zakázat."

Lesy České republiky nezvládnou odstranit následky kalamity bez pomoci externích firem. Výběr spolupracujících firem přitom byl už před kalamitou předmětem sporů a některé z nich dosud řeší antimonopolní úřad. Nelze ale celé měsíce čekat, jak věci dopadnou, říká ministr Gandalovič. "Musíme přijmout jiný režim, než byl před kalamitou. Bude to v podstatě krizový režim, který využije těch ustanovení zákona o veřejných zakázkách, které nás opravňují k přímému zadávání. Ale musím říci, že celkovou koncepci zpracujeme právě v těchto třech dnech, takže by bylo ještě předčasné a rozhodně nefér říkat, jakým způsobem to v těch jednotlivých oblastech bude řešeno," dodává ministr zemědělství Petr Gandalovič.