Vinaři se také letos těší na dobrý ročník

Začalo vinobraní a vinaři očekávají stejně jako v uplynulých pěti letech dobrou úrodu. Ještě by je ale přece jen mohlo zaskočit počasí. Pokud vyjde, jak si přejí, mohly by být letos výsledky ještě lepší než loni. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Jiří Sedlo

Vinobraní začalo, ale většina hroznů je zatím stále na vinohradech. Vinaři si letos průběh počasí docela pochvalovali. Předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo je ale zatím v hodnocení úrody opatrný. Jak řekl Radiu Praha, hlavně by už nemělo kvůli možnému výskytu houbovitých chorob moc pršet. Vítaný je naopak každý den sluníčka navíc.

"Když bude dostatek slunce, nebude pršet, tak můžeme zase očekávat docela pěkný ročník."

Ředitel znojemského Znovínu, tradičního výrobce vína, Pavel Vajčner neskrývá optimismus už nyní. Úroda prý bude opět dobrá.

"Počasí na Moravě nám přálo. Zdá se, že cukernatost bude dobrá, i když v loňském roce byla trošku lepší, takže zase se těšíme na dobrý ročník."

O tom, že vinná réva a z ní pocházející ročník vín je vynikající hovoří vinaři už pět let po sobě. Není snad i tento fakt možným náznakem globální změny klimatu? Pavel Vajčner se směje.

"Přiznávám, že jsem tomu nevěřil, ale poslední dva roky tomu také začínám věřit. U vína, u hroznů je to sluníčko skutečně poznat, hrozny dozrávají do vysokých cukernatostí."

Předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo nechce úvahy o případném globálním oteplování komentovat. Připomíná však, že na dobrou úrodu vinné révy je nutné pohlížet ze dvou úhlů.

"Je třeba rozlišovat, pro koho je ta úroda dobrá. Vinař, pěstitel, který produkuje hrozny potřebuje mít dobrou sklizeň z hlediska množství a z hlediska kvality. V posledních letech byla kvalita vysoce nadstandardní, ale množství bylo značně podprůměrné. Pro pěstitele v posledních letech to nebyl z pohledu příjmů žádný zázrak. Tento rok se zdá, že by mohla být dostatečná nebo slušná kvalita a přitom ještě i množství by tam mělo být alespoň průměrné, spíše mírně nadprůměrné."

Moravská a česká vína jsou stále kvalitnější. Potvrzuje to i účast na mezinárodních výstavách. V tvrdé zahraniční konkurenci se tuzemská vína neztrácí, naopak vozí i vysoce prestižní ceny. Odborníci dokonce tvrdí, že vína ze severních vinařských oblastí jsou velmi zajímavá pro opravdové znalce. A Česká republika je geograficky nejsevernější vinařskou oblastí. Jiří Sedlo říká, že střídáním chladných nocí s poměrně teplým dnem dává tuzemským hroznům specifické aroma. Také ředitel Znovínu Pavel Vajčner uvádí, že tuzemská vína vděčí za svá chuťová specifika právě geografickému původu.

"Vína mají určitě větší aromatičnost a je v nich větší taková ovocnost, než v těch zahraničních vínech. Jsme na severní části vinařské Evropy. Tady to střídání studených nocí a teplých dnů umožňuje vznik více aromatických látek. Zvýší se tak odrůdová typičnost, ať už Sauvignonu, odrůdy Müller Thurgau nebo Ryzlinku rýnského. Na druhou stranu ty jižní státy mají hodně sluníčka. Tam se sice vytvoří více alkoholu, ale nejsou tak zajímavě aromatická a voňavá. Projevuje se to i u červených vín, třeba u Rulandského modrého, kde se nádherně projevuje to červené ovoce."

Pavla Vajčnera doplňuje Jiří Sedlo, když tvrdí, že produkujeme vína, jaká zbytek Evropy nemá. Hned ale dodává, že konkurence z evropského jihu se nás bát nemusí.

"Samozřejmě nebudeme tvrdým konkurentem francouzských vín ve světě nebo italských vín, ani ne španělských z hlediska objemu. Naše vína nestačí ani na polovinu spotřeby vína v Česku. Co se týče kvality vín, myslím, že jsme minimálně srovnatelní."

A co chilská či argentinská vína, která se v posledních letech hodně tlačí do Evropy?

"Ta vína mají výhodu, že nejsou drahá. Při jejich produkci se nedbá na tak přísné předpisy jako v Evropě. Jsem přesvědčen o tom, že evropské víno jako takové bude pořád na prvním místě a pak teprve zbytek světa."

Podle odborníků hraje vinařům do noty nejen počasí posledních let. Ve výborném stavu jsou také vinohrady. V neposlední řadě konkurenceschopnost moravských a českých vín zvyšují některé moderní technologie, které pomáhají víno zkvalitnit. Dnes je už například skoro nemožné přenášet ve výrobním procesu dál zbytky nahnilých bobulí, šetrnější je lisování, lépe je možné oddělit chuťově nepříjemné kalové látky. Jaká ale mohou být letošní vína, to se ukáže až v listopadu, až vinaři ochutnají tzv. mladé víno. Pravá kvalita ročníku se pak prokáže až v příštím roce a samozřejmě v dalších letech. A jak zdůrazňuje Pavel Vajčnar, na vysoce kvalitních tuzemských vínech si lidé pochutnají zase jen v tuzemsku.

"Určité malé množství také exportujeme, ale export asi nebude pro moravské a české vinaře to hlavní. Budeme víno dál nabízet hlavně na tuzemském trhu, protože, jak už bylo vzpomenuto, ta produkce nestačí ani z poloviny na to, co se v Česku vypije."