Vláda chce, aby se lidé odstěhovali z míst ohrožených povodní

Odstěhujte se z míst velkých povodní, vzkazuje občanům vláda. Bydlení v záplavové oblasti bude totiž jen na vlastní riziko. Kabinet už nechce opakovaně přispívat na opravy domků, které jsou při každých záplavách pod vodou. Jako krajní řešení hrozí i jejich vyvlastnění. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Foto: ČTK

Roky 1997, 2002 a 2006 mají jedno společné - velkou vodu. Mnozí ještě nestihli splatit půjčky z minulých povodní, právě skončili s opravou domků a voda tu byla znovu. Lidé teď uklízí a počítají škody. Zároveň přichází varování meteorologů, že se do Česka vrací déšť, a může se opět zvedat hladina řek. Přitom do severočeského Ústí nad Labem se evakuovaní lidé začali vracet teprve o víkendu. V Hřensku se voda stále drží a škody budou asi 50 milionů, tedy ještě více než za minulých povodní v roce 2002. V celé zemi se pak škody odhadují na pět miliard korun. Letos odnesla povodeň nejvíc jižní Morava. Voda tu zaplavila i Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam UNESCO.

Stát opět uvolnil rychlé sociální dávky na potraviny a nezbytné potřeby, spustil i půjčky pro vytopené lidi. Vláda však vymýšlí plán, jak přimět lidi, aby se od řek odstěhovali. Uvažuje se o vykupování pravidelně zaplavovaných domů. Pokud lidé nabídku nevyužijí a zůstanou v záplavovém pásmu, už se při další povodni pomoci státu a výhodných půjček nedočkají, říká ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Zvažuje se i vyvlastnění nemovitostí.

"To vyvlastnění považuji za absolutně krajní řešení. Vždycky je potřeba hledat nějaká jiná řešení, ale tam, kde to ohrožuje životy jiných nebo to výrazným způsobem poškozuje města, tak tam asi jiného zbytí nebude."

Vláda se zatím nerozhodla, co přesně bude lidem nabízet, aby se přestěhovali. Například ministr zemědělství Jan Mládek navrhuje, aby stát od lidí domky vykoupil a oni si za peníze pořídili nové bydlení v bezpečnějších místech. Tato varianta se uplatnila například po minulých povodních v Lahovicích. Ministr zdravotnictví David Rath zase navrhuje, aby stát dal lidem náhradní pozemky. V každém případě se stát začíná chovat jako komerční pojišťovny. Některé se totiž rozhodly, že dvakrát vyplavené domy už proti povodním pojišťovat nebudou. Tyto nemovitosti pak budou neprodejné nebo budou stát jen zlomek jejich odhadní ceny.

Nový záměr vlády, který lze shrnout do věty: buď se odstěhujete, nebo vám už příště nepomůžeme, se zdaleka nebude týkat všech lidí, kteří mají o povodních domky ve vodě. Nabídku na pomoc státu s přestěhováním by dostali obyvatelé, které před velkou vodou neochrání ani nové protipovodňové opatření. Jinak by se totiž musela přestěhovat třetina obyvatel Českých Budějovic nebo čtvrtina Olomouce.

Foto: ČTK

Stát počítá se stavbou nových protipovodňových opatření do roku 2010. Ministerstvo zemědělství má připravených 250 projektů po celé zemi za deset miliard korun. Jen Povodí Moravy však vypočetlo, že bude potřebovat 13 až 24 miliard. To Povodí Labe je skromnější - vystačí s 3,5 miliardami a Povodí Vltavy s necelými dvěma. Peníze by měly jít na utěsnění podloží či vybudování ochranných hrází. Těch by se měly dočkat například obce u Dyje a jejích přítoků, což potvrdil ředitel Povodí Moravy Pavel Mylbachr.

"Jedná se většinou o ochranné hráze v obcích pod vodním dílem Vranov pod Znojmem. Když budu jmenovat, tak se jedná o obec, Hevlín, Jevišovka a Novesedly. Stejná opatření budou provedena na tzv. Pomoraví - to znamená na Olomoucku a na horních částech Dyjsko-svratecké soustavy."

Definitivně o rozsahu protipovodňových staveb v následujících čtyřech letech ale rozhodne vláda. Pražský primátor Pavel Bém tvrdí, že vláda protipovodňová opatření zanedbala a proto probíhající záplavy opět působí velké škody na majetku. Naproti tomu hlavní město si podle něj protipovodňovou ochranu zajistilo z vlastních zdrojů a patří k nejmodernějším v Evropě. Proinvestovaná částka se podle něj zhruba rovná té, jakou investoval kabinet v celé České republice.

"Po dvou katastrofálních povodních v roce 1997 a 2002 byly odhadovány náklady na výstavbu protipovodňových ochran zhruba na 50 miliard. Za těch 8 či 9 let vláda proinvestovala já říkám 4, možná, že to je 8 miliard, ale každopádně částku nepoměrně nižší."

Ministr zdravotnictví David Rath tvrdí, že vláda proinvestovala 8 miliard a ne všechna města či kraje dokázaly tyto prostředky vyčerpat. Na stavbu protipovodňových opatření je totiž třeba speciální stavbení řízení a změna územních plánů a to trvá poměrně dlouho.