Vláda navrhla pozastavit 11 stran a hnutí, rozhodne o nich soud

Některé strany z české politické scény možná zmizí. Vláda ve středu schválila návrh ministerstva vnitra na pozastavení činnosti jedenácti politických stran a hnutí. Mezi nimi je třeba Strana svobodných Petra Macha nebo sdružení Nezávislí starostové. O jejich zrušení má dále rozhodovat Nejvyšší správní soud.

Petr Nečas

Premiér Petr Nečas k rozhodnutí vlády dodal, že vláda i ministerstvo vnitra v tomto případě jedná jako správní orgán. Jinými slovy, instituce hlídají pouze dodržování zákona. Podle ministerstva je důvodem zákazu stran hlavně nesrovnalost ve výročních zprávách nebo fakt, že dosud neustavili své orgány. Jak říká politolog z pražské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Just, oba tyto důvody jsou relevantní. Nesrovnalosti v dokumentech jsou ale podle něj problematičtější než neustavení řádných orgánů strany. Radiu Praha řekl:

"Tam je ten důvod méně kontroverzní. O trochu více kontroverzní už je důvod u té většiny politických stran, jejichž činnost byla vládou navržena k pozastavení, a sice kvůli nedostatkům ve výročních zprávách. Ještě menším problémem je rušení strany - nebo návrh na rušení strany - pokud výroční zprávu nepodá vůbec. Tam je to poměrně jasné. Pokud jde ale o ty nedostatky, tak už často záleží na subjektivním posouzení té každé výroční zprávy a toho, jak flexibilně dotyčná politická strana zareagovala na výtky, že její výroční zpráva je nekompletní."

Strana Svobodných Petra Macha podle svých slov zareagovala na zjištěné nedostatky skutečně flexibilně. Uvedla, že ve výroční zprávě chyběly pouze ověřené kopie několika smluv na dary převyšující částku 50.000 korun. Ty byly dodány neověřené. Okamžitě po zjištění nedostatku jej prý strana napravila. Tvrdí, že rozhodnutí vlády je politické a nikoli pouze správní, jak prohlašuje Petr Nečas. Podle Petra Justa bude mít správní soud, který dostane na stůl návrh na zrušení stran, těžkou pozici.

Petr Just

"Tady právě se dostáváme na poměrně tenký led, kde Nejvyšší správní soud bude patrně rozhodovat i pod určitým tlakem svého subjektivního vnímání a subjektivního pojetí té dané konkrétní situace. V případě těch neúplných výročních zpráv by třeba Nejvyšší správní soud rozhodoval nějak "en bloc" o všech stranách najednou. On ale bude procházet jeden případ po druhém a zjišťovat, nakolik ta pochybení a nakolik chybějící dokumenty nebo přílohy k těm výročním zprávám byly závažné, nakolik byly nebo nebyly odstraněny a podobně."

Sněmovna už v květnu požádala vládu, aby podala na Nejvyšším správním soudu návrh na zrušení nebo pozastavení činnosti celkem 84 stran a hnutí. Pozastavení činnosti poslanci chtěli třeba i u krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti. Ta se ale mezi navržené nedostala. Ministerstvo vnitra z 84 subjektů odmítlo navrhnout 73 stran. Petr Just se domnívá, že podobné nesrovnalosti, které vláda vytýká nynějším jedenácti stranám, má více politických stran.

"Ukazuje se, že ani toto vlastně některé strany nepřinutí k tomu, aby si udělaly pořádek ve svém účetnictví, ve svých výročních zprávách, protože do té situace, která se opakuje rok co rok. Tehdy pravidelně je Nejvyšší správní soud místem, kam vláda posílá návrhy na pozastavení činnosti, protože vždycky v polovině roku uplyne ta lhůta, do které mají politické strany do poslanecké sněmovny dávat tyto výroční zprávy. Takže vždy v návaznosti na to je posouzení ministerstva vnitra k tomu, jak jednotlivé strany této své povinnosti dostály. Následně vláda vždy každý rok toto řeší a předkládá nějaké návrhy Nejvyššímu správnímu soudu."

K subjektům, u kterých jsou vady ve výročních zprávách, patří nejen Svobodní Petra Macha, ale i Český politický střed, Nezávislí starostové, strana s názvem STOP, "Viktor Kožený - Občanská federální demokracie" a nebo 4 VIZE. Podnět se týká i trojice hnutí. O jejich významu uvažuje politolog Petr Just.

"V naprosté většině se jedná o naprosto marginální a téměř neznámé politické strany. Strana svobodných občanů je v tom letošním výběru asi ta nejvíce mediálně známá i vzhledem k tomu, že poměrně často veřejně vystupuje jak pan Petr Mach, tak někteří další představitelé. Vystupují i s poměrně kontroverzními tématy a zapojují se do té veřejné diskuse zejména v ekonomických a evropských otázkách. Asi nejbližším politických subjektem by jí byla Suverenita Jany Bobošíkové, protože tyto dvě strany si jsou minimálně v těch evropských a řekněme národních otázkách velmi blízké."