Vláda navrhuje novou daň na víno

Do poslanecké sněmovny míří vládní návrh na zavedení spotřební daně na tzv. tichá vína. Vinaři se bojí, že zdražení domácích vín by vedlo ke snížení jejich spotřeby, protože zákazníci by kupovali levnější vína z dovozu. Mnozí tvrdí, že by daň poškodila celé české a moravské vinařství.

Miroslav Kalousek, foto: ČTK

Vinařství v Česku a hlavně na Moravě zaměstnává asi 20 tisíc lidí. Navazují na něj další obory, jako gastronomie a cestovní ruch. Plocha vinic dosahuje 18 tisíc hektarů, produkce pokryje ani ne polovinu spotřeby v Česku. Zatím je na tzv. tiché, tedy neperlivé víno nulová sazba daně. Vláda teď navrhuje daň deset korun na litr. Zároveň by od daně měla být osvobozena produkce drobných vinařů, uvedl ministr financí Miroslav Kalousek:

"Budeme hledat, jak více ochránit zejména moravské a částečně i české specifikum těch malých drobných vinařů. Očekáváme, že zhruba 25 až 30 procent domácí produkce zdaněno nebude."

Do rozpočtu by daň měla přinést asi 1,3 miliardy korun ročně. Se spotřební daní na víno zásadně nesouhlasí vinaři. Podle Davida Šťastného z Vinných sklepů Valtice by zdražení vína domácí vinaře znevýhodnilo, protože v žádné jiné evropské vinařské zemi se taková daň neplatí.

Foto: ČTK

"Dobrá jakostní vína, která se na Moravě pohybují kolem 80 až 90 korun, skočí do té magické hranice nad sto korun. A budou se kupovat hlavně vína do sto korun a tuhle kategorii obsadí hlavně vína dovozová, což je největší riziko zavedení spotřební daně."

Vláda tvrdí, že se zavedením spotřební daně snaží především ochránit drobné tuzemské vinaře. Daň je zaměřena na víno z dovozu, které se podílí na domácí spotřebě z více než 60 procent. Levná vína se však nad psychologickou hranici sto korun nedostanou ani po zavedení spotřební daně. Není rovněž známo, jaká bude hranice pro osvobození od daně. Co je vlastně malý vinař?

"My patříme jako jižní Morava mezi postižené kraje, nezaměstnanost je vyšší. Spousta oborů je navázána na vinařství. Je obava zejména těch menších vinařů, o kterých se mluví, že tam nebudou spadat. Ale my jsme se nedozvěděli, co to je menší vinař, tak ten dopad by byl opravdu asi větší, než si dokážeme představit,"

uvedl ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Jak dodal, na administrativní výběr daní by stát musel najmout další úředníky, zatímco lidé z oboru by museli odejít. Vinaři odmítli i argumenty, že se v ČR platí spotřební daň u jiných alkoholických nápojů. Jednotlivé obory podle nich nelze srovnávat. Například návratnost z vysazení nových vinic trvá více než deset let. Místopředseda Svazu vinařů Josef Svoboda šel s kritikou ještě dál, když prohlásil: pokud má být cílem likvidace celého jednoho odvětví hospodářství, pak je vláda na nejlepší cestě uspět.

Průměrná spotřebitelská cena bílého jakostního vína se pohybovala v listopadu 2011 na úrovni zhruba 64 Kč/l. Předpokládaný dopad zvýšení sazby by podle propočtů vlády znamenal růst ceny na 76 Kč/l, tedy o necelých 16 procent. Podle vinaře Františka Mádla by státu daň nepřinesla tolik, kolik očekává.

"Ztížilo by to určitě prodej našeho vína, protože když to v okolních zemích není, tak by určitě zákazníci hledali, co je levnější někde venku. Taky si myslím, že nejenom tato vláda, ale i ty minulé vlády propásly spoustu možností, jak zamezit těm dírám v rozpočtu a daňovým únikům. Je to taková náplast, která bude víc bolet a myslím si, že to přinese víc komplikací, jak užitku."

Plán české vlády na zdanění vína by však mohl být v rozporu s právem Evropské unie. A to za předpokladu, že by z daně byli vyňati jen drobní producenti v Česku a nikoli i ti ze zemí dovážejících víno do ČR. Návrh však zatím nebyl schválen a tak ho Evropská komise nechtěla komentovat. Daň se z tohoto důvodu nelíbí ani některým poslancům. Ministr Kalousek podotkl, že má pochopení pro postoj koaličních poslanců z jižní Moravy, kteří se již vyjádřili v tom smyslu, že pro návrh hlasovat nebudou. "Chápu lidsky řadu koaličních poslanců z jižní Moravy, kteří se chtějí vrátit bezpečně domů," dodal ministr financí.