Vládní krize: lidé chtějí nové politické strany

Premiér a předseda ČSSD Stanislav Gross, foto: ČTK

Vleklá krize koaliční vlády snižuje důvěru občanů v politiku i její jednotlivé aktéry. Češi ztrácejí důvěru ve vládu i koaliční polické strany. Podle nejnovějších průzkumů by lidé uvítali alternativy k současným politickým stranám. Situaci sleduje JM.

Premiér a předseda ČSSD Stanislav Gross,  foto: ČTK
Češi ztrácejí důvěru především ve vládu. Kabinetu Stanislava Grosse nyní důvěřuje 27 procent lidí. To je nejméně od června 2004, kdy padla vláda jeho předchůdce Vladimíra Špidly. Dramatický pokles důvěryhodnosti zažívá zejména premiér Stanislav Gross, kdysi jeden z nejdůvěryhodnějších nejpopulárnějších českých politiků. V září 2004, na začátku řízení vlády, důvěřovalo Grossovi 44% občanů, nyní je to pouhých 19%. V souvislosti s vleklou politickou krizí lidé stále více pociťují potřebu nových politických stran, které by byly alternativou současným politickým stranám. Podle bleskového průzkumu veřejného mínění agentur STEM a P-Consulting si nový subjekt na domácí politické scéně přeje 64 procent občanů České republiky. Pokračuje ředitel Střediska empirických výzkumů Jan Hartl.

"Ukazuje se, že dlouhodobě klesající podpora politickým stranám uvolňuje prostor úvahám o nových subjektech."

Otázka:Vy jste nabídli dotazovaným jména případných lídrů, kdo z nich uspěl nejvíc?

"Ukázalo se, že velkou oblibu má stále bývalý eurokomisař Pavel Telička. I když už politiku opustil, stále jej lidé vnímají jako populární silnou osobnost."

Otázka: Dá se říci, že současná situace by mohla nahrávat i stávajícím malým stranám, které se dosud nedostaly do Parlamentu? Mám na mysli např. Evropské demokraty, Nezávislé?

"To je otázka. Určitý obecný prostor zde je, ale musíme vzít v úvahu, že tyto malé subjekty toho mnoho nepředvedly. Uspěly ve volbách do Evropského parlamentu, někde uspěly i ve volbách senátních, ale ve volbách poslaneckých byl jejich hlas slabý a pětiprocentní práh nepřekročily. Problém totiž je, že většina lidí se v malých stranách neorientuje a jejich úspěch či neúspěch je často vyvolám okolnostmi těsně před volbami, může být výsledkem různých emocí. Je otázka, zda představitelé malých stran budou schopni nabídnout něco nového."

Volání po nové politické reprezentaci není nové, objevilo se už i v minulosti. Naposledy v letech 1999 nebo 2001. Připomeňme jen iniciativu Impuls 99 nebo kampaň "Děkujeme, odejděte!". Nové politické subjekty však většinou u voličů nakonec neuspěly. Nejnovější aktivitou je připravovaná strana Nezávislí demokraté, v jejím čele by měl stát europoslanec Vladimír Železný.