Volba předsedy a výlety zakončily kongres Čs. společnosti pro vědy a umění

Eröffnung des 24. Kongresses der SVU

Ve slovenském Ružomberoku po týdnu skončil Světový kongres jedné z našich nejvýznamnějších krajanských organizací - Československé společnosti pro vědy a umění. Vědci, profesoři, lékaři, právníci a umělci z řad především amerických Čechů a Slováků tu přednášeli o svých oborech.

Ružomberok,  foto: Martina Stejskalová
Víkend už patřil výletům. V sobotu se účastníci kongresu vypravili za světovou památkou UNESCO vesnice Vlkolinec a v neděli navštívili Vysoké Tatry. Před tím se však stal předsedou SVU na další dva roky Karel Raška. Co pro něho znamená být předsedou SVU?

"Je to veliká čest, je to spousta starostí, spousta práce. Když se vše daří, tak se nic neděje, když je sebemenší problém, tak je to všechno vina předsedy. To je ostatně úděl ve většině organizací."

Karel Raška,  foto: Martina Stejskalová
Staronový předseda pochází z lékařské rodiny a v tradici pokračuje i jeden z jeho synů.

"Dostal jsem se v roce 1965 do Spojených států na univerzitu v Yalle, povedlo se mě pár dobrých pokusů. Vrátil jsem se na konci roku 1967 do Prahy. Měl jsem řadu nabídek, abych šel zpět do USA, které jsem odmítl. Ale 21. srpna 1968 jsem je přijal a odešel z Československa. Od té doby pracuji ve státě New Jersey, jsem přednostou poměrně velkého oddělení laboratorní medicíny a patologie a myslím si, že jsem nedělal své vlasti ostudu. Ale já se ještě pochlubím dál, mám dva vnuky Karla IV. a Magdalénu, kterým je deset let a oba umí dokonale česky. Nejenom mluvit, ale také psát a veškerou korespondenci s námi přes e-mail píší v českém jazyce."

Kongres se na Slovensku konal opět po deseti letech a organizace se ujala Katolická univerzita v Ružomberoku, která je poměrně mladá, vznikla v roce 2000. Přesto už se společností pro vědy a umění navázala několikaletou spolupráci a její zástupci se zúčastnili předchozích kongresů v Olomouci a Českých Budějovicích, uvedl generální sekretář SVU Dalibor Mikuláš.

Dalibor Mikuláš
"Měli jsme organizační výbor, který pracoval více než rok na přípravě celého kongresu, měli jsme projektový tým, který vytvářel menší projekty tak, abychom byli schopni zabezpečit i kulturní program."

A ten byl bohatý. Vystupoval zde například populární pianista slovenského původu Richard Rikkon či folklorní soubor Liptov či sbor Katolické univerzity. Na závěr kongresu bylo představeno i několik knih - jednak sborníky z předchozích setkání, ale i kniha o českém divadle v zahraničí či monografie o padesátileté historii kongresů. Za měsíc pak v angličtině vyjde i kniha o historii exilové Rady svobodného Československa, jejímž autorem je historik Francis Raska.

"Informace jsem shromažďoval hlavně ve Velké Británii a ve Spojených státech v různých archivech, analyzoval jsem pozůstalosti různých aktérů z té doby a podle toho jsem sepsal tu knížku a český překlad se připravuje."

Jak dlouho trvala práce na knize?

"Tři roky. Já jsem se zabýval hlavně první polovinou existence Rady, to znamená do začátku 60 let. Kniha také zmiňuje činnost posledního a ještě žijícího prezidenta Rady profesora Mojmíra Povolného. Radu založil Petr Zenkl, národní socialistický předák. Další významné osobnosti byly Štefan Osuský, také tam byl krátkou dobu Ferdinand Peroutka, ale ten se v polovině 50. let s Radou rozloučil kvůli své práci v radiu Svobodná Evropa."