Volby do EP poznamenala malá účast, ale i nové formy komunikace

Jak účast ve volbách do Evropského parlamentu ovlivnily moderní technologie nebo volební kampaň? A jaké naděje si do podzimních voleb do Sněmovny mohou odnést ti méně úspěšní? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali u politologů a sociologů.

Foto: ČTK

Málo přes 28 procent voličů, kteří hlasovali ve volbách do Evropského parlamentu, zařadilo Českou republiku co do volební účasti na 22. příčku v unii, před pětici dalších nových členských zemí, včetně východních a severních sousedů na Slovensku a v Polsku. Česká volební účast byla stejně nízká, jako před pěti lety. Jak v České televizi řekla politoložka Vladimíra Dvořáková, předcházela tomu bezobsažná volební kampaň: "Ty volby neměly příliš obsah týkající se Evropy. I když, pokud se člověk podíval do volebních programů, dal si tu práci, tak se to Evropy občas dotýkalo, ale pokud se nechal inspirovat pouze billboardy, tak ty byly naprosto bezobsažné."

Foto: ČTK

Jinde hledá důvody nízké volební účasti politolog Petr Just: "Kromě toho obecného konstatování určitého znechucení politikou obecně, nejsme toho svědky jenom v České republice, tak si někdy myslím, jestli zejména časté volby nevedou ke snižování volební účasti."

Just jako příklad uvádí Slovensko s vůbec nejnižší účastí v unii. Tamní voliči mají za sebou dvě kola prezidentských voleb a před sebou volby regionální. Národní parlamenty si ještě letos budou vybírat kromě Čechů například i Němci: "Takže občané si pak říkají, jestli má cenu vůbec chodit k těm, řekněme, volbám 'druhého řádu', za jaké jsou evropské volby považovány, a spíše se soustředí na ty volby důležitější."

Podle ředitele agentury STEM Jana Hartla zase u nejednoho voliče hrálo poměrně velkou roli rozhodování na poslední chvíli, podnícené doprovodnými jevy kampaně: "Vajíčková bitva, dá-li se to tak říci, rozčeřila hladinu emocí a jakmile do toho předvolebního klání vstoupí příliš mnoho emocí, tak se rozhoduje na poslední chvíli a rozhoduje se nejen o tom, komu dát svůj hlas, ale také jestli zůstat doma."

Sociolog Jaromír Volek si přesto všechno z vajíčkových útoků na šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, organizovaných pomocí internetu, odnesl poznatek o síle nového fenoménu, kterým jsou sociální sítě: "Ať už ta organizace na Facebooku vznikla jakkoliv, je tady nový fenomén. Ten fenomén se poprvé v této volební kampani projevil a myslím si, že pro některé politické strany bylo ohromným překvapením, že vůbec něco takového existuje."

Volek zde vidí hudbu budoucnosti, která by se neměla projevovat jen ve volební kampani: "Osobně se domnívám, že jestli se má zvýšit účast a řekněme participace mladších voličů, tak jednou z těch cest je umožnit elektronické hlasování."

Nízká volební účast podle politoložky Vladimíry Dvořákové dává malou šanci, že by se z těch nynějších daly vyčíst výsledky i podzimních voleb do Sněmovny: "Ta účast bude zcela jiná a jestliže máme účast pod 30 procent a v těch parlamentních volbách budeme mít nad 60 procent, tak nám to naprosto zkreslí ty výsledky."

Ti, kteří neuspěli nyní, by si ale podle Dvořákové neměli dělat na podzim velké naděje: "Do toho Evropského parlamentu možná měli větší šanci se dostat, protože voliči jsou ochotni více experimentovat, jsou ochotni volit třeba i radikálněji. Mám pocit, že tu šanci už nemají vůbec do českého parlamentu."