Volby do sněmovny budou 2. a 3. června
Prezident Václav Klaus vybral jako termín voleb do Poslanecké sněmovny pátek 2. června a sobotu 3. června letošního roku. Své rozhodnutí postoupil ke spolupodpisu předsedovi vlády. Jiří Paroubek si ale postěžoval, že s ním prezident termín nekonzultoval a že si ho ještě musí promyslet. Po krátkém váhání premiér nakonec dokument podepsal. Je to jen další epizoda v seriálu sporů prezidenta a premiéra? Mělo by případné posunutí termínu voleb nějaký vliv na jejich výsledek? To zajímalo Martinu Lustigovou.
Politolog Jiří Pehe v tom ale žádný spor nehledá: "Já to tak nevidím. Dokonce bych řekl, že když jsem v médiích viděl tyto úvahy, tak jsem si v duchu říkal, že občas se česká média snaží najít spory a konflikty tam, kde nejsou, a dělat zprávy z něčeho, kde ty zprávy vlastně neexistují." Premiér Paroubek totiž v nedělní televizní debatě uvedl, že by preferoval druhý týden v červnu, ale na doplňující dotaz moderátora upřesnil, že ani první týden v červnu by mu nevadil.
Prezident Klaus dal přednost začátku června, protože o týden později začíná mistrovství světa ve fotbale a dá se předpokládat, že sportovní fanoušci by upřednostnili mistrovství před volbami. Je ale důstojné, aby politici přizpůsobovali termín voleb sportovní soutěži? Slovo má Jiří Pehe: "Samozřejmě v ideálním světě by to bylo něco, co by se nemělo dělat. Na druhé straně žijeme ve světě, který funguje podle určitých pravidel a je tomu prostě tak, že velké množství lidí bude během druhého červnového víkendu sledovat začátek mistrovství světa, mnozí tam také odjedou. Pokud chceme, aby volební účast byla spíše vyšší než nižší, a aby ten výsledek byl objektivnější, tak si myslím, že je lepší se přizpůsobit této realitě."
"Já si myslím, že je to přinejmenším velmi praktické. Jestliže můžete naplánovat volby tak, aby se nekryly s podobnou akcí, tak nechť se to tak udělá. Myslím si, že každému rozumnému politikovi půjde o to, aby volební účast byla co největší. A tomu by se mělo přizpůsobit pokud možno vše," doplňuje Tomáš Lebeda.
Volební účast od počátku 90. let klesá. V minulých volbách do sněmovny přišlo vhodit svůj hlas pouze 58% občanů. A jaká volební účast se dá očekávat letos? "Předpokládám volební účast někde v rozmezí, ve kterém byla v minulých volbách, to znamená okolo 60%," soudí Jiří Pehe. Politologové se shodují, že výsledek voleb nijak zásadně neovlivní to, jestli k urnám půjdeme na začátku června nebo třeba v jeho polovině.
Podobné spory o termín voleb vedli čeští politici už v minulosti. Například v roce 2002 tehdejší prezident Václav Havel chtěl vyhlásit volby na květen, premiér Miloš Zeman po konzultacích s Havlem ale prosadil červnovou variantu. V polovině 90. let se zase debatovalo o tom, jestli se volby do senátu mají konat zároveň s volbami do sněmovny. Tehdy zvítězili zastánci oddělených termínů a k senátním volbám tak chodíme na podzim.
