Volby uvědomělé menšiny

Vývoj účasti v senátních volbách 1996-2002, Graf: ČTK

Nastal čas k úvahám, proč volby dopadly tak, jak dopadly, a jaké to bude mít důsledky. Usuzovat z voleb na posun v myšlení společnosti by ale bylo podle Zdeňka Vališe dosti odvážné.

To, že Klausova ODS potvrdí v komunálních volbách svou hegemonii ve velkých městech, se víceméně předpokládalo. Za největší volební překvapení by se proto asi dalo považovat přesvědčivé vítězství někdejšího studentského vůdce Martina Mejstříka, který v bitvě o senátorské křeslo porazil v baště pravice v obvodu Praha 1 známého sexuologa Petra Weisse z ODS. V tomto případě totiž bezesporu šlo o jasnou negativní volbu proti kandidátovi občanských demokratů. Jinými slovy, pro Mejstříka hlasovali i ti, kteří mu jinak vůbec nefandí, protože ho podezírají ze skrytých sympatií pro levici. Přitom leccos nasvědčuje tomu, že i přes nejrůznější doporučení stranických sekretariátů, byla letos mezi občany celkově chuť na negativní volby slabší než při minulých senátních volbách.

Vývoj účasti v senátních volbách 1996-2002,  Graf: ČTK
Před dvěma roky právě na negativní volbu doplatily obě největší strany - ODS a sociální demokracie a vítězem voleb se stala tehdejší Čtyřkoalice. Nyní naopak, až na nečekaný propad Weisse, mohou být občanští demokraté velmi spokojeni. A to hned dvakrát. Jednak připravili vládní koalici o většinu v druhé parlamentní komoře, jednak - což je určitě ještě důležitější - dali všem svým kritikům a politickým oponentům zřetelně najevo, že se k odchodu na politickou periférii vůbec nechystají.

Dvojí volební vítězství naopak upevnilo občanským demokratům pošramocené sebevědomí z červnového neúspěchu ve volbách do sněmovny. Nadcházející stranický kongres, který zvolí nové vedení, by se tak mohl stát počátkem nové éry občanských demokratů a možná i celé pravice. Samozřejmě pokud dnes osamocená ODS získá opět koaliční kredit. To je v zemi, kde nic nestojí na vítězství, ale vše na spojenectví, ten nejdůležitější předpoklad pro příchod k moci.

Složení senátu po 2. kole voleb,  Graf: ČTK
Vraťme se ale ještě k senátním volbám. Jejich důsledky jsou očividné. V druhé parlamentní komoře se pro získání většiny budou muset jak vládní koalice, tak opoziční ODS ucházet o přízeň tzv. nezávislých senátorů. Většina z nich se už ale nechala slyšet, že jejich srdci jsou blízké nesocialistické strany vládní koalice, což je pro Špidlův kabinet jistě dobrá zpráva. ODS se zase raduje z toho, že celkově má nyní v Senátu pravice výraznou převahu.

Mnozí pozorovatelé už také z výsledků senátních voleb vyvozují závěr, že voliči chtěli svým hlasováním vyvážit volební vítězství levice v červnových volbách a že dochází k návratu pomyslného kyvadla doprava. To je ovšem hodně spekulativní závěr. Jestliže volební účast byla ve druhém kole třetinová, vyplývá z toho, že vítěz jakékoli politické orientace má faktickou podporu jen menšiny voličů. I takového ředitele televize Nova Vladimíra Železného, který jako jediný zvítězil už v prvním kole, nevolilo pět z šesti oprávněných voličů. Tím není zpochybněn jeho mandát. Tím jsou pouze zpochybněny úvahy o posunech v politických preferencích voličů. Senát většina lidí prostě neuznává, a tak se ani neobtěžuje jít k volbám. K nim chodí v tomto případě jen ti "nejuvědomělejší". A není tajemstvím, že těmi jsou většinou občané pravicového cítění.