Volební systém
Poslanecká sněmovna, tedy dolní komora českého parlamentu, se tradičně volí poměrným volebním systémem.
Nicméně systém přepočítávání hlasů na mandáty se před letošními volbami stal předmětem sporů. Ústavní soud totiž zakázal používání d΄Hondtovy metody přepočítávání hlasů, protože tento způsob rozdělování mandátů zvýhodňuje velké strany. To na jedné straně vylepšuje pozici vítěze voleb a zvyšuje šanci sestavit stabilní vládní koalici, na druhé straně zkresluje reálný výsledek lidového hlasování. Parlament proto letos upravil způsob přepočtu hlasů na mandáty tak, aby počet křesel v parlamentu lépe odrážel volební výsledek. Republika je rozdělena na 14 volebních krajů, což odpovídá administrativnímu rozdělení země. Fakt, že volební kraje se velmi liší počtem obyvatel, dále kompiluje přepočet hlasů. Ve čtyřech největších krajích (Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský) žije polovina obyvatel země. Ve volební praxi to znamená, že v malém kraji (např. Karlovarském) nemusí stačit ani 9-10% hlasů, aby strana získala poslanecký mandát za tento kraj. Návrh, aby se celá země stala jedním velkým volebním obvodem, ale parlament letos odmítnul.
Volby se v České republice konají vždy v pátek od 14 hodin a končí v sobotu rovněž ve 14 hodin. Tento ve světě neobvyklé časový rozvrh má výhodu v tom, že hlasy se sčítají ve dne a ve večerních hodinách jsou obvykle již všechny hlasy sečteny.
Volby v Česku obvykle probíhají v relativně klidné atmosféře, jejich výsledky jsou všeobecně respektovány.
Významné politické strany, kandidující ve volbách do Poslanecké sněmovny
ANO
Vítěz minulých voleb (29,6%). Politické hnutí vedené jedním z nejbohatších Čechů a současným premiérem Andrejem Babišem. Podnikání lídra strany je zdrojem řady sporů kvůli střetu zájmů při rozdělování evropských dotací. Hnutí si udržuje vysokou popularitu a podle průzkumu veřejného mínění je favoritem voleb. Za současné vlády pod vedením hnutí ANO byly zvýšeny penze, zavedeny výrazné slevy pro seniory a studenty ve veřejné dopravě. Hnutí je kritizováno za rychlý růst schodku státního rozpočtu, který je nicméně ve velké míře spojený s problémy způsobenými pandemií koronaviru.
Piráti + STAN
Volební koalice pirátské strany a hnutí Starostové a nezávislí. Pirátská strana, vnímaná jako strana mladých, městských liberálních voličů uzavřela spojenectví se Starosty, kteří se naopak spíše opírají o voliče z menších obcí a vypadají jako usedlejší generační protipól pirátů. Koalice je jedním z hlavních vyzyvatelů hnutí ANO. Čeští piráti se po těchto volbách s největší pravděpodobností stanou nejúspěšnější pirátskou stranou v Evropě. Strana akcentuje vstřícný postoj k Evropské unii a potřebu modernizace a digitalizace země.
SPOLU
koalice ODS + TOP09 + KDU-ČSL
Předvolební koalice tří stran (občanských demokratů, křesťanských demokratů a TOP09), které samy sebe prezentují jako pravicové. Největší z těchto tří stran, Občanská demokratická strana (ODS) byla od vzniku České republiky jedním z pilířů stranického systému země společně s levicovou sociální demokracií. V roce 2013 ve volbách výrazně prohrála, nyní se snaží o návrat na výsluní. Strany zdůrazňují potřebu zkrotit rychlý růst státního dluhu, zároveň odmítají zvyšování daní.
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)
Strana, která v minulosti volby vyhrávala, se letos potýká s hrozbou, že nepřekročí práh 5% hlasů, nutných pro vstup do sněmovny. V minulém volebním období (2017-21) byli sociální demokraté součástí vládní koalice. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že příznivci vládní koalice ve volbách podpoří větší ANO a odpůrci vlády budou logicky hlasovat pro opozici. Zdá se, že volební základna tradiční levicové strany značně prořídla.
Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Strana vedená lídrem s japonskými kořeny Tomiem Okamurou vystupuje s protiimigrační politikou a žádá co nejvyšší používání prvků přímé demokracie jako jsou např. referenda. Zároveň je velmi kritická k Evropské unii, na druhou stranu se aktivně hlásí ke spojenectví s evropskými politiky jako Matteo Salvini nebo Marine Le Penová.
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)
Strana je ideovým dědicem Komunistické strany Československa, která v zemi vládla mezi lety 1948-89. Disponuje pevným voličským jádrem, které ji zajišťuje stabilní podporu v rozmezí 12-15% hlasů. Od roku 1989 strana oficiálně nikdy nebyla částí vládní koalice. V minulých volbách v roce 2017 komunisté zaznamenali špatný výsledek (7,76%), nicméně v Poslanecké sněmovně často hlasovali s menšinovou vládní koalicí a de facto se stali tichým partnerem vlády.
Přísaha
Nový subjekt na české politické scéně. Hnutí vede bývalý vysoký policejní důstojník pro boj s organizovaným zločinem Robert Šlachta. Jako absolutní programovou prioritu má hnutí boj s korupcí. Na pravo-levé škále politického programu je Přísaha obtížně zařaditelná, stejně jako není jasné, se kterými stranami je hnutí ochotné vstoupit do případné koalice.
Výsledky Parlamentních voleb 2017
Kompletní výsledky Parlamentních volem 2017 najdete zde:
https://www.irozhlas.cz/volby/parlamentni-volby-2017
Související
-
Volby do Poslanecké sněmovny 2021
8.-9. října se konají volby Poslanecké sněmovny. Jak se bude letos volit?
