Vrcholí oslavy letošního Roku sv. Anežky České

Letos oslavujeme osmisté výročí narození jedné z nejvýznamnějších a také nejuctívanějších českých světic, Anežky České. Její svatořečení v r. 1989 předznamenalo události, které v tehdejším Československu vedly k pádu totalitního režimu. A právě výročí jejího svatořečení si tuto sobotu připomněli věřící ve zcela zaplněné svatovítské katedrále v Praze. Mše na počet sv. Anežky ale nebyla jedinou akcí, která je s tímto jubileem spojena.

Joachim Meisner, foto: ČTK

"Milí bratři a sestry, liturgie praví, Bůh je veliký v životě i smrti svých svatých,"

uvedl na slavnostní bohoslužbě ve svatovítské katedrále zvláštní papežský vyslanec, kardinál a arcibiskup z Kolína nad Rýnem Joachim Meisner. Zdůraznil význam Anežky Přemyslovny pro české dějiny i její roli v životě současné církve. Sám má k českým věřícím blízký vztah, jako berlínský biskup za totality v Čechách tajně světil zdejší kněze. Pochází z Vratislavi, kde byl postaven první klášter řádu Křižovníků s červenou hvězdou mimo české území. Právě tento řád sv. Anežka v r. 1252 spoluzakládala. Sama jako královská dcera také do řeholního františkánského řádu vstoupila:

"Byl to velmi odvážný krok, protože když už dcera z panovnického rodu v té době šla do kláštera, tak šla do bohatých benediktýnských klášterů, kde se stávala ihned abatyší. To tady tak není. A zdá se, že vedla život odpovídající tomu, co si představujeme, když je řeč o františkánech. To znamená život skromný, chudý, v péči o potřebné. Tím jaksi byla svatá i v mínění lidí,"

vysvětluje religionista Ivan Štampach. Anežka se pro řeholní život rozhodla přesto, že jako přemyslovská princezna měla velmi výhodné nabídky provdat se na některý z evropských královských dvorů. Svůj život však zasvětila práci pro chudé a nemocné. Už v jednadvaceti letech například založila špitál Na Františku, připomíná historik Jaroslav Šebek.

"Její přínos byl dán vznikem různých špitálů a podporou péče o sociálně znevýhodněné vrstvy. A já si myslím, že to je asi i určitý odkaz a inspirace, která se nese od sv. Anežky staletími. Byla vnímána i jako ta, která se snaží urovnávat politické spory právě s ohledem na to, aby zde mohla fungovat určitá sociální péče nebo aby ty podmínky umožnily péči o chudé a nemocné. Ona je vlastně vnímána i jako ta, která se snažila usmiřovat spory v panovnickém rodě."

Lidé si činnosti Anežky České vážili už za jejího života a hned po jejím úmrtí v r. 1282 se objevily první snahy o její svatořečení. Usilovali o ně například Eliška Přemyslovna i Karel IV. Naráželi ovšem na spory uvnitř panovnických rodů i samotné církve, říká historik Šebek:

"Ve středověku ty snahy byly brzděny animozitami mezi papežem a řádem minoritů. Pak se samozřejmě na zpoždění tohoto procesu podepsaly náboženské problémy v českých zemích. Skutečně až v 19. století se podařilo dosáhnout blahořečení."

V průběhu 20. století o svatořečení Anežky Přemyslovny usilovali například kardinálové Josef Beran a František Tomášek. V českých zemích se přitom už od středověku věřilo, že zde zavládne pokoj a mír teprve ve chvíli, kdy bude Anežka svatořečena. Došlo k tomu díky papeži Janu Pavlu II. symbolicky v r. 1989, jen několik dnů před začátkem sametové revoluce. Ve svém zamyšlení v Českém rozhlase to připomněl arcibiskup pražský Dominik Duka:

Foto: ČTK

"V sobotu 12. listopadu jsme si připomněli svatořečení Anežky České, které se odehrálo v Římě 12. listopadu 1989. Víme, že poté následovala demonstrace 17. listopadu 1989 a pak pamatujeme onen týden, kdy jsme klíči odzvonili čtyřiceti letům totality. 25. listopadu uvítala svatořečení Anežky svatovítská katedrála a pak odpoledne shromáždění lidí na Letné."

K 800. výročí narození sv. Anežky probíhá i řada dalších akcí. Ve Strahovském klášteře byla v sobotu otevřena výstava dětských výtvarných prací hnutí Stonožka, začátkem příštího týdne proběhne v Praze mezinárodní vědecká konference o jejím životě a díle a od 25. listopadu bude zpřístupněna výstava Svatá Anežka Česká - princezna a řeholnice v Anežském klášteře v Praze.