Vstup do síně slávy, vyprodaný dvojkoncert i nový song Snílek. Václav Neckář slaví osmdesátiny
Plachý výraz, klukovský vzhled, na svou dobu netradiční pohyb na scéně - včetně slavných roznožek, a řada písní, jež se vzápětí stala velkými hity. Zpěvák a herec Václav Neckář slaví úctyhodných osmdesát let. A stále zpívá.
Životní jubileum oslavil Václav Neckář v pražském Divadle Hybernia dvěma koncerty. Oba byly vyprodané a na oba mu přišli zpěvem popřát hosté, které si pozval. Na jevišti s ním tak byl například písničkář Jarek Nohavica, Michal Malátný z kapely Chinaski, mladí „Golden Kids“, bratr Jan, který s ním celý koncert připravil, skupina Bacily a především Marta Kubišová, se kterou si zazpíval jejich hit Časy se mění.
Nadšené publikum slyšelo na koncertě celou řadu Neckářových hitů. V závěru společně s hosty zazpíval píseň Půlnoční, kterou dojaté hlediště doprovodilo rozsvícenými mobily. Po dlouhotrvajících ovacích vestoje Neckář ještě přidal skladbu Všechno je jenom jednou.
Dva dny před kulatými narozeninami byl Václav Neckář uveden do Síně slávy Českého rozhlasu. A to v přímém přenosu pořadu Tobogan z divadla Rokoko v Praze, kde začala jeho kariéra.
„Je mi ctí přizvat do Síně slávy Českého rozhlasu legendárního zpěváka a herce Václava Neckáře. Co nejsrdečněji mu blahopřeji ke krásnému životnímu jubileu. Velmi si vážím jeho dlouholeté spolupráce s rozhlasem, kterou započal již v roce 1964. Jeho nezaměnitelný hlas několik desítek let zní éterem rozhlasových stanic a Neckářovy písničky jsou doposud velmi oblíbené mezi našimi posluchači. Nepochybně tak patří mezi výrazné osobnosti rozhlasové historie,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Václav Neckář dostal skleněnou sošku mikrofonu a také razítko s nápisem Síň slávy Českého rozhlasu: Václav Neckář 80. Legendární zpěvák je teprve druhým držitelem této ceny v oblasti hudby. Tím prvním je Marta Kubišová, která ocenění převzala vloni. A ani tentokrát na oslavě nechyběla.
„To už tak starý lidi dělají, že se pořád někoho drží,“ zavtipkovala, když se s Neckářem chytli za ruce. Na otázku, jak se aktuálně má, pak odpověděla: „Já osobně si říkám, že jsem ještě nezaregistrovala penzi. Já jedu pořád v kariéře. Bez práce jsem, ale mám strašně moc rozhovorů. Odpočinek mi zatím dán není,“ přiznala.
S Československým rozhlasem začal Václav Neckář spolupracovat už v roce 1964 v Plzni. V tamním studiu nahrál i své první nahrávky. Nezapomenutelné jsou jeho písně z té doby jako například Lékořice nebo Hříbě.
Herecká kariéra
„Pan dirigent přišel ke klavíru a říkal mi: ‚Václave, mám tady ještě jeden part.‘ A zahrál Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě. Já jsem to jednou zazpíval. On mi řekl, že to bylo dobrý a byl z toho šlágr,“ vzpomínal Neckář v Českém rozhlase na vznik svého prvního hitu.
A následovaly další. Zpěvák se proslavil hlavně v divadle Rokoko, kde vystupoval od roku 1965. Už v tom samém roce obsadil třetí příčku v anketě Zlatý slavík, hned za Karlem Gottem a Waldemarem Matuškou. A na předních místech se držel další téměř dvě desítky let.
Původně se přitom chtěl Václav Neckář stát hercem. Několikrát se neúspěšně pokoušel o přijetí na DAMU. Nepřijetí na fakultu ho pak definitivně nasměrovalo na hudební scénu. Přesto je i jeho herecká bilance rozsáhlá.
Prvotina Ostře sledované vlaky z roku 1966 získala Oscara, o tři roky později další Menzelův film Skřivánci na niti přivezl ocenění z prestižního festivalu v Berlíně. Střihl si také roli prince Václava v úspěšném hudebním filmu režiséra Bořivoje Zemana Šíleně smutná princezna, kde hrál o hlavu menšího nápadníka princezny, kterou ztvárnila Helena Vondráčková.
Bylo to v době, kdy s ní a Martou Kubišovou tvořili legendární trio Golden Kids. Jejich společné vystupování ale nemělo dlouhého trvání. Po patnácti měsících skončilo, protože komunisté zakázali Martě Kubišové zpívat.
V roce 1971 pak vznikla skupiny Bacily, kterou vedl Václavův bratr Jan. A vznikla celá řada dalších řada hitů. Jako například Stín katedrál, Jak ten čas letí, Lásko ztracená, Dobrá zpráva, Potulný hráč, Mademoiselle Giselle, Tvým dlouhým vlasům či Podej mi ruku a projdem Václavák.
V roce 2002 ale zpěváka zaskočila mozková příhoda, která porušila centrum řeči a musel se znovu učit mluvit. I když se zdálo, že už se na pódia nevrátí, on se vrátil hned další rok. I díky tomu, že jeho syn začal pro koncerty připravovat speciální čtecí zařízení. V 2011 se pak zrodil hit Půlnoční, který Václava Neckáře vrátil na vrchol slávy. Nyní na galakoncertu v divadle Hybernia diváci slyšeli i úplně novou píseň – Snílek.
