Vydání odsouzených zpět do ČR se v některých případech značně protáhne

V dnešní právní rubrice se zaměříme na problematiku pašování drog. Hodně medializovaná byla v této souvislosti kauza dvou českých pašeráků, kteří byli v Thajsku odsouzeni k téměř padesátiletým trestům. O úskalích případů, kdy je český občan zadržen pro tento trestný čin na území jiného státu, hovořil advokát Milan Hulík.

"Problémem v tomto případě je to, že občan je postihován a trestán v tom státě, ve kterém trestný čin spáchal. Každý stát má zájem na tom, aby dostal pachatele zpět a ten si odpykal trest v jeho věznicích. V některých státech jsou totiž drakonické tresty - jsou daleko vyšší, než dovoluje kultura našeho trestního řádu. Záleží také na tom, zda má ČR s daným státem podepsanou extradiční smlouvu o vydávání odsouzených osob anebo zda se tak děje na základě vzájemnosti. V prvním případě, např. s Thajskem máme tuto smlouvu podepsánu, ovšem to ještě neznamená, že si odsouzený polepšil, protože právě v Thajsku trvají procedury o vydání trestaného velmi dlouho, někdy až několik let. Ve druhém případě dochází k vydávání osob se zřetelem na to, jak se bude chovat ten druhý stát při analogické situaci v obráceném gardu. Pak i bez extradiční smlouvy může být řízení daleko rychlejší než s některými státy, se kterými tu smlouvu máme. S některými zeměmi jsou podepsané smlouvy již velmi zastaralé, např. s USA máme smlouvu z roku 1925, a to vyvolává potíže s vydáváním osob, protože je v rozporu s Evrospkou úmluvou, kde se vydávání mezi zeměmi EU děje mnohem rychleji s přihlédnutím ke všem humanizačním a moderním aspektům evropského práva."