Výstava o atentátu na Heydricha se stěhuje do sousedních zemí

Výstava s názvem "Operace Anthropoid 1941-1942", věnovaná přípravám, průběhu a následkům atentátu na Reinharda Heydricha, která byla více než rok a půl k vidění v pražském Armádním muzeu, sice na sklonku loňského roku skončila, její sláva ale překročila hranice země a expozice se letos přesune do Polska a na přes rok do Berlína. Herbert Brynda se proto v Historických obzorech zajímal nejen o poslední dva roky života výstavy, ale také o její budoucnost.

Samotná operace Anthropoid skončila 27. května 1942 úspěšným atentátem na zatupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, výstava stejného názvu pak o dvaašedesát let později, symbolicky v den, kdy Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli seskok do Protektorátu Čechy a Morava, tedy 28. prosince. Magistra Michala Buriana z Armádního muzea v Praze jsem se zeptal, kde se nápad uspořádat - mimochodem návštěvnicky mimořádně úspěšnou výstavu vzal:

"Příprava trvala téměř dva roky, protože jsme se na této výstavě pokusili představit maximální množství takzvaných dotýkaných předmětů, což jsou předměty, které tento příběh vytvářely. Jde například o automobil, v němž byl Heydrich zabit, nebo o nejcennější předměty z místa atentátu: o jednu z Kubišových bomb nebo o oblečení, ve kterém parašutisté padli v kryptě kostela Cyrila a Metoděje,"

říká Michal Burian a dodává, co bylo v rámci příprav nejtěžším oříškem:

"Jednak jsme vedli dlouhá jednání s institucemi, od kterých jsme měli některé z těchto předmětů zapůjčené, jednalo se především o Národní technické muzeum, Vojenský ústřední archiv, Státní ústřední archiv, ale i o řadu soukromých sběratelů. Jmenovitě například od pana Čvančary jsme měli zapůjčenu řadu unikátů a pochopitelně se ta jednání vedla velmi dlouhou dobu, navíc vystavování originálních archiválií je vázáno zákonem, je možné pouze po dobu jednoho měsíce, takže originální archiválie měli návštěvníci možnost vidět pouze první měsíc výstavy, pak je nahradily dokonalé faksimile."

Úsilí organizátorů přineslo své ovoce a výstava se za rok a půl stala nejúspěšnější výstavou svého druhu. A i reakce veřejnosti byly většinou pozitivní. Více Michal Burian:

"Celkem přišlo více než sto tisíc lidí, čímž se tato výstava stala nejúspěšnějším výstavním projektem Vojenského historického ústavu po roce 1989. Musím říci, že reakce byly veskrze pozitivní. Je například zajímavé sledovat reakce českých a zahraničních návštěvníků, protože je třeba si uvědomit, že pohled na Heydricha je rozdílný u nás a v zahraničí. Zatímco pro nás je Heydrich ze své pozice zastupujícího říšského protektora především vrahem českého národa, zahraniční návštěvníci ho spojují s holocaustem. Je třeba si uvědomit, že se Kubišovi s Gabčíkem podařilo zabít nikoliv nějakého druhořadého nacistu, ale jednoho z nejvýznamnějších mužů Třetí říše a Heydricha můžeme bez pochyb nazvat "architektem holocaustu". Byl to on, kdo měl už od roku 1939 na starosti tzv. konečné řešení židovské otázky a v lednu 1942 dokonce předsedal neslavně známé konferenci ve Wansee."

Reinhard Heydrich, foto: Bundesarchiv, Bild 146-1969-054-16 / Hoffmann, Heinrich / CC-BY-SA / Wikimedia Commons 3.0

Podle Michala Buriana z Armádního muzea v Praze přitom byla nejzajímavější zpětná vazba od pamětníků událostí starých více než šest desítek let:

"Musím říci, že návštěvní kniha v muzeu je plná zápisů, které je velmi zajímavé číst. Asi nejdojemnější jsou zápisy pamětníků těchto tragických událostí. A i z těch zápisů usuzuji, že se nám podařilo vystihnout atmosféru té doby, protože i pamětníci píší, že atmosféra odpovídá přesně tomu, co v té době prožívali."

Výstava o atentátu na Heydricha měla takový úspěch, že se postěhuje do sousedních zemí, nejdříve do Polska a potom do Německa. Více magistr Michal Burian:

"Je třeba říci, že se v rámci České republiky málokdy stane, že by do zahraničí putoval kompletní výstavní projekt, poměrně běžné jsou zápůjčky jednotlivých sbírkových předmětů, ale toto je opravdu nadstandard. A vlastně ta návštěva zaujala zahraniční návštěvníky z řad vedoucích pracovníků různých muzeí natolik, že by v letošním roce měla výstava putovat do Varšavy a na přelomu roku by měla být vystavena v Berlíně. Pro nás muzejníky je to opravdu výzva, protože realizovat v Berlíně výstavu na toto téma je velice zajímavé. Musíme si uvědomit, že na obou stranách je mnoho lidí, kteří se snaží udělat jakousi tlustou čáru za minulostí, na druhou stranu je řada lidí, která setrvává na pozicích z roku 1945. Ta pravda by měla být asi někde mezi, nelze udělat tlustou čáru a říci, že se nikdy nic nestalo, na druhou stranu je potřeba si uvědomit, zvláště letos, kdy oslavíme 60. výročí konce druhé světové války, že je Evropa dnes už někde jinde, než byla v roce 1945 a určitě je třeba řešit naši společnou historii, vysvětlovat ji, vysvětlovat mladé generaci, k čemu všemu došlo, ale spíše z toho pohledu, aby se Evropa do budoucnosti vyvarovala jakýchkoliv podobných excesů, ale ne z toho pohledu vyvolávat nějakou nenávist mezi národy,"

Z výstavy 'Operace Anthropoid'

říká Michal Burian z Armádního muzea v Praze, podle něhož si ale v letošním roce na své přijdou také tuzemští milovníci historických výstav.

"Základním projektem, který vystavujeme bude výstava, která bude v prostorách Armádního muzea na Žižkově, kde byl dosud vystavován Atentát, ta výstava má zatím pracovní název Artefakty 2. světové války, a měla by návštěvníkům představit takové nejzajímavější předměty, které máme z tohoto období a které se právě váží ke konkrétním osobám. Návštěvníci by tak měli například vidět samopal Ludvíka Svobody, ale také některé předměty, které jsme vystavovali v Atentátu a celá řada dalších věcí, které připomenou významné osobnosti našeho odboje z doby 2. světové války. Kromě toho připravujeme další akce, z nichž některé nechci zmiňovat, protože nejsou úplně dotaženy do konce, ale mohl bych zmínit výstavu k Pražskému povstání, kterou připravujeme ve spolupráci s Městskou částí Praha 6, nebo výstava ke konci války v Miláně, kterou společně připravuje několik evropských států a která bude zahájena v dubnu 2005,"

uzavírá magistr Michal Burian z Armádního muzea v Praze.