Výstava ukazuje 50 let práce Evy Jiřičné

Pražské Centrum DOX praskalo ve švech. Vernisáž výstavy architekty Evy Jiřičné vzbudila obrovskou pozornost. Představuje totiž její tvorbu za pět desítek let, a koná se u příležitosti jejich osmdesátin. Ozdobou výstavy složené z plánů, modelů, filmů i ukázek interiérového designu, je původní skleněné schodiště vytvořené pro pařížský obchod.

Foto: ČTK/Michal Krumphanzl

Foto: ČTK/Michal Krumphanzl

Když obchod skončil, bylo schodiště uložené 25 let v české firmě na nábytek, a zachráněno tak před zkázou. Zrestaurováno bylo speciálně pro účely výstavy. Právě skleněná schodiště jsou známým prvkem Evy Jiřičné. V jejím provedení se z nich stávají sochařská díla, řekl kurátor výstavy Leoš Válka:

"Je to subtilní nerezová konstrukce, jejíž filozofií je maximální odlehčení, maximální funkce ve smyslu, že to unese samo sebe, lidi, kteří po něm chodí, a nevypadá to jako mastodont v prostoru, ale naopak to působí nesmírně křehce."

Schodiště bylo navrženo před 28 lety, kdy ještě neexistovala technologie lepeného skla. Eva Jiřičná však vymyslela inovaci, a díky vložení plexiskla dosáhla toho, že i kdyby sklo prasklo, tak udrží dva lidi na každém schodu.

Projekt v přístavu v Bightonu jí otevřel dveře

Foto: ČTK/Michal Krumphanzl

Multimediální projekt v Centru DOX představuje nejen její tvorbu, ale i životní příběh. Po emigraci do Anglie se podílela na projektech sociálního bydlení. Později pracovala na velkém projektu v přístavu v Brightonu na jihu Anglie. Tam se seznámila s vynikajícími odborníky, kteří stavěli poválečnou Anglii. To jí otevřelo dveře do oblastí, o kterých nikdy ani nesnila, že bych se tam vůbec mohla dostat. Společně s architektem Janem Kaplickým spolupracovala na návrzích butiků a obchodů v slavném obchodním domě Harrods.

"Je to jedna z mála žen v architektuře, která prorazila do tradičně mužského světa, a získala za to úžasný respekt i od svých mužských kolegů. Byla to první žena, která byla akceptovaná do Královské společnosti architektů," uvedl kurátor Leoš Válka.

Eva Jiřičná: Na velikosti projektu nezáleží

V Česku nese její značku Oranžerie v zahradě na Pražském hradě, přestavba kostela sv. Anny v Praze, ale i nové Kongresové centrum nebo Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, odtud Eva Jiřičná pochází. Většina jejích návrhů se ale realizovala ve Velké Británii a Spojených státech. V jednom z rozhovorů pro Radio Praha zavzpomínala na svoji první zakázku, tou bylo posunutí příčky v bytě.

Foto: ČTK/Michal Krumphanzl

"Přišla za mnou paní, kterou jsem potkala při otevírání jednoho obchodu, a zeptala se mne, co dělám. Já jsem řekla, že jsem architekt. Bylo to v období, kdy jsem neměla vůbec žádnou práci. Když to bylo hotové, ta žena se rozbrečela. Tak se jí to nelíbilo! Její muž pak ale byl mým prvním klientem, a až do jeho smrti jsme byli všichni nejlepšími přáteli."

Eva Jiřičná je držitelkou řady prestižních ocenění, z nich k nejvýznamnějším patří Řád Britského impéria (1994). Stále tvoří střídavě v Londýně a v Praze. Říká, že na velikosti projektu nezáleží, podstatné je dělat práci, která ji celý život baví.

"Mně vůbec nevadí, jestli navrhnu nohu od stolu, nebo přístav v Brightonu. Mně velikost projektu nic neříká. Já vždycky doufám, že zítra udělám lépe to, co jsem dnes zkazila. U toho bych zůstala."

Oranžerie na Pražském hradě, foto: Oleg Fetisov

Výstava prací jedné z nejuznávanějších architektek českého původu bude k vidění do 12. srpna 2019.