Výzkum plzeňských vědců: Virtuální výlet do zaniklých svahilských měst
Díky vědcům ze Západočeské univerzity v Plzni se budou moci lidé po celém světě podívat do zaniklých svahilských měst. A to pomocí virtuální reality. Odborníci z české univerzity totiž na základě dat z nedávného terénního výzkumu v Keni vytváří unikátní 3D počítačové modely.
Jak na svých stránkách informuje Západočeská univerzita v Plzni, prestižní výzkumný projekt je první z oboru historické archeologie zabývající se subsaharskou Afrikou, který univerzita realizuje.
„Umožňuje nám významně přispět do mezinárodní debaty o globálním vývoji měst a urbanismu,” upozornila vedoucí projektu Monika Baumanová z katedry blízkovýchodních studií filozofické fakulty Západočeské univerzity.
Projekt, do něhož je zapojen i tým z Univerzity v Kapském Městě v Jihoafrické republice, je zaměřený hlavně na dvě oblasti. Na východní a severní Afriku, kterou zasáhl evropský a arabský kolonialismus a na oblasti Pyrenejského poloostrova, tedy dnešního Španělska, které bylo naopak ve středověku kolonizováno muslimy z Afriky.
Odborníci chtějí porovnat, jakým způsobem se tato koloniální historie vepsala do podoby měst, do jejich uliční sítě, rozmístění staveb a jejich prostorového kontextu. Hlavní důraz je přitom kladen na budovy a prostranství, kde se v minulosti odehrával veřejný život, kde se lidé shromažďovali kvůli náboženským, obchodním nebo politickým důvodům, jako jsou například mešity, trhy nebo náměstí.
„Díky provedenému výzkumu a dokumentaci těchto lokalit se nám například podařilo prokázat, že při budování předkoloniálních svahilských měst byla značná pozornost věnována plánování a budování uliční sítě a že i kamenné budovy procházely relativně častými přestavbami,“ přibližuje Monika Baumanová první zjištění terénní části projektu.
3D skenování a mapování dvou měst
Ve východní Africe plzeňští vědci mapovali a skenovali dvě zaniklá předkoloniální města ze 14. až 15. století - Jumba la Mtwana a Mnarani v Keni.
„Svahilská přímořská města byla klíčová pro rozvoj dálkového obchodu mezi vnitrozemskou Afrikou a oblastí středního východu, Indie a Číny,“ vysvětlila Baumanová.
Upozornila, že velká část staveb v těchto městech byla kamenná a díky tomu se dochovaly pozůstatky zdí a různých architektonických prvků, které lze zkoumat nedestruktivním povrchovým průzkumem.
3D skenování umožnilo nejen zdokumentovat stav dochovaných památek, ale i otevřít nová témata, jako jsou například půdorysné členění staveb i měst nebo výzkum konstrukčních a stavebních technik tehdejšího obyvatelstva, která nyní s využitím modelů zkoumá Monika Baumanová.
V současné době má modely dvou zaniklých měst k dispozici National Museums of Kenya, tamní odborníci je mohou využít pro účely památkové péče.
