Význam příslovce venku
Příslovce venku se používá ve všech významech na rozlišení polohy mimo vymezený prostor: Něco je buď uvnitř, nebo venku.
V krabičce, nebo venku z krabičky. Uvnitř domu nebo venku (na čerstvém vzduchu). Tenhle význam je velice často užívaný při popisu počasí - Venku bylo zataženo. Venku mrzlo jen praštělo...
Venku může být i antonymem pro doma: cituji Doma jsem pro něho vzduch, kdežto venku hraje neustále roli milujícího a starostlivého manžela.
Používá se k rozlišení Prahy a venkova, ale nejen vesnic, všeho, co je mimo Prahu: ...v listopadu 1989 se zprvu ven dostalo minimum informací, navíc přefiltrovaných sdělovacími prostředky. Tento význam prý používají sebedostředivě jen Pražáci.
Jak vidíme z citátu z Krakatitu Karla Čapka je příslovce venku synonymní i s podstatným jménem venkov, rozlišuje vesnici a město.: Přijede sem z města primář extra na konzultaci, ať vidí, že my felčaři venku taky něco umíme, no ne?
Další význam příslovce venku rozlišuje život v republice a mimo ní, tedy venku, za hranicemi: Egon Bondy napsal ...jakmile budu mrtev, bude možné venku vydat vše, co jsem napsal. nebo jinde..málokdy zavřeli matku malého dítěte. Pořád přece jen hleděli na to, jak to venku vypadá...Tenhle význam vy, naši krajané za hranicemi, asi dobře znáte.
Ještě jeden význam příslovce venku má. Na jedné straně je vězení a na druhé svoboda: Člověk si líp zvykne na vězení než na propuštění z vězení a pobyt venku.
Sportovní jazyk používá venku ve významu mimo vlastní klub - remíza venku, výhra venku.
Nakonec má příslovce venku i význam, že je něco pryč a skončené. ..Například a zub byl venku, tedy vytržený; špunt z láhve byl venku, tedy ..pryč a Hanička je už ze školy venku, to znamená, že ji skončila.
Čeština má s příslovcem venku dva frazémy.
Už to bylo venku. Ve významu, že nakonec někdo řekl něco, i když z toho měl buď obavy, nebo se snažil něco neprozradit a nechtěně to řekl.
Být z něčeho venku znamená, že jste překonali nějakou nepříjemnou situaci.
Dnes, kdy tenhle příspěvek píšu, je v Praze venku nádherné květnové počasí, modrá obloha. Jak je asi venku? Jestlipak už odkvetly pivoňky? A jakpak se máte vy, tam venku, v daleké cizině?
Na slyšenou příště.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
