Vyznamenání bratrů Mašínů
Na půdě české ambasády ve Washingtonu premiér Mirek Topolánek vyznamenal bratry Ctirada a Josefa Mašíny, kteří se počátkem 50. let minulého století postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce. Případ skupiny lidí kolem bratrů Mašínů dodnes vyvolává v české společnosti výrazné rozepře - někteří je považují za hrdiny, jiní za vrahy. Ještě nikdo z polistopadových českých politiků nenašel odvahu vyznamenat tuto skupinu odbojářů, kteří se v roce 1953 prostříleli z komunistického Československa na Západ.
Premiér Topolánek předal čestnou plaketu předsedy vlády Josefu Mašínovi, který k tomu řekl:
"O vyznamenání nám nikdy nešlo a také nejde. Bylo něco, za co stálo bojovat. Naše rodina měla historii boje proti nacistům, a my jsme chtěli pokračovat v tomto boji proti komunistům. Vážíme si toho ocenění od pana premiéra Topolánka, a také si vážíme toho, že pan premiér dělá kroky ve správném směru."
Při činnosti skupiny lidí kolem bratrů Mašínů zemřelo šest lidí - dva policisté a pokladník v Československu a později tři východoněmečtí policisté. A právě to zřejmě vyvolává největší emoce. I proto považuje ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček vyznamenání bratrů Mašínů za průlomový krok:
"Tady je nějaký fakt, něco, co prokázal Josef Mašín, jeho bratr a jejich přátelé při boji proti totalitě a za obnovu demokracie v Československu, a s tím se musíme vypořádat my, většinová společnost, s tím se musí vypořádat politická sféra. A já vnímám právě to ocenění ze strany pana premiéra jako snahu o to, co tady v minulosti nebylo, to znamená, aby význačný český politik řekl: Stalo se to a to, a je nutné to ocenit v kontextu studené války, v kontextu padesátých let minulého století."Již v září loňského roku přinesly Lidové noviny informaci o tom, že premiér Topolánek prolomil jedno z tabu české politiky, když při projevu na Dni NATO v Ostravě označil bratry Mašíny za "hrdiny protikomunistického odboje". Důvody, proč uznání bratrů Mašínů přišlo až po tak dlouhé době, nám vysvětlil historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Jiří Pernes:
"Tahleta společnost je pořád nějak vnitřně rozpolcená v hodnocení komunistického režimu. Všichni jsou rádi, že máme svobodu a demokracii, ale málo kdo je si ochoten přiznat, že se pro tu svobodu a demokracii musí něco udělat, že se za ní musí bojovat. A skutečnost, že boj obnáší také ztráty na lidských životech, utrpení, bolest, krev, to si lidé nechtějí přiznat, to jim samozřejmě vadí. A proto podle mého názoru je mezi námi velká část lidí, která pořád ještě v Mašínech vidí ne bojovníky za svobodu, ale vrahy."
Ani nynější ocenění zřejmě nepřiměje Josefa Mašína k návštěvě původní vlasti. "Mám problém s politickou situací v České republice, s existencí komunistické strany, která poslala mou matku a mé přátele na popraviště,"řekl Josef Mašín českým novinářů ve Washingtonu v předvečer převzetí medaile. Pochybnosti o tom, že se česká společnost vyrovnala s komunistickou minulostí, označují Mašínové za důvod, proč ani 18 let od pádu komunismu své rodiště ještě nenavštívili.