Mašín netoužil po návratu do dnešní České republiky

Ve Spojených státech amerických zemřel v sobotu český emigrant Ctirad Mašín, který byl symbolem protikomunistického odporu. Společně se svým bratrem Josefem a Milanem Paumerem se v roce 1953 probojovali přes uzavřené hranice Československa a Východního Německa do Západní evropy. Tento čin, při kterém padlo několik obětí, dodnes českou společnost názorově rozděluje. Za Ctiradem Mašínem se ohlédneme společně s těmi, kdo ho osobně poznali.

Ctirad Mašín, foto: ČTK

Petr Bisek vydavatel Amerických listů se se Ctiradem Mašínem potkal po svém příchodu do emigrace do New Yorku v roce 1965:

"Je to pro mě velká ztráta, protože Radek byl v 60. a 70. letech, když jsem přijel do Ameriky, můj dobrý přítel. A dobrý přítel skupiny Čechoslováků, kteří jsme tenkrát emigrovali do New Yorku."

Tomáš Šmíd, český politolog z Masarykovy univerzity Ctirada Mašína navštívil před několika týdny a natáčel s ním vzpomínkový rozhovor pro Ústav pro studium totalitních režimů:

"Já osobně beru Ctirada Mašína, stejně jako jeho bratra a již zesnulého Milana Paumera, jako legendu skutečného protikomunistického odboje. Nikoli jako oběť, ale jako bojovníka proti komunistickému režimu,"

Bratři Mašínové a Milan Paumer

prohlásil Šmíd. Bratři Mašínovi se na přechod hranic připravovali od roku 1951. Teprve o dva roky později se rozhodli čin uskutečnit. Jejich skupina byla pětičlenná, dva z nich, Václav Švéda a Zbyněk Janata byli během útěku dopadeni a později v Československu popraveni. Bratrům Mašínovým a Milanu Paumerovi se podařilo dostat do Západního Berlína. Později sloužili pět let v americké armádě, poté Ctirad podnikal společně s bratrem a Paumerem v Texasu, nakonec se osamostatnil.

Česká veřejnost dnes vnímá skupinu Mašínových jako bojovníky - ať už legitimní nebo nezákonné - proti komunistickému režimu. Pro ně samotné ale brzy přestal být boj proti komunismu prioritiou, přestalo to být téma:

"Samozřejmě že nezmizelo z jeho života, ale bylo potlačeno každodenní realitou. Ve chvíli, kdy zjistili, že k té očekávané konfrontaci mezi Západem a Východem nedojde, tak odešli ze služeb americké armády, kde sloužili ve Special Forces, a začali se věnovat businesu. Po celá desetiletí podnikali. Téma odboje a jejich protikomunistické činnosti se zpátky vrátilo až po roce 1989, kdy se zase začali vyjadřovat k politice, k situaci ve své rodné zemi a podobně,"

říká Šmíd. Na rozdíl od Milana Paumera, který po roce 1989 přesídlil zpět do České republiky, bratři Mašínovi se nikdy do České republiky nevrátili. Politická změna je nepřesvědčila:

"Objevila se možnost návratu, ale jejich postoj byl vždycky kontinuální v tom smyslu, že oni nepovažovali odpoutání se od komunistické minulosti za dostatečné. Natolik, aby se do své rodné země vrátili."

Podle Šmída se Ctirad Mašín ani do posledních dní nechtěl vrátit.

Narodil se 11. srpna 1930, zemřel dva dny po svých 81. narozeninách 13. srpna 2011. Podlehl leukémii, která byla pravděpodobně následkem jeho nucené práce v komunistických uranových dolech. Mašínovu nemoc diagnostikovali američtí lékaři už na sklonku 50. let. Podle Petra Biska, který se dlouhá léta s Mašínem přátelil, mu lékaři nejprve dávali naději tří let života. Nakonec vydržel nemoci vzdorovat více než 50 let:

Ctirad Mašín, foto: ČTK

"Po propuštění z americké armády někdy koncem 50. let mu lékaři dávali tři roky života kvůli té leukémii. On si vážil toho, co má, a celý život bojoval a udržoval se. Kdyby ho někdo potkal když mu bylo padesát, šedesát nebo sedmdesát let, nikdy by neřekl, že má nějakou smrtelnou chorobu. Byl opálený, statný, svalnatý, měl do života zakódováno, že musí pečovat o svoje tělo. To byla možná tradice po jejich otci,"

vzpomíná Petr Bisek. Odbojář Ctirad Mašín bude jako veterán americké armády pochován v Clevelandu v USA se všemi vojenskými poctami. Smuteční akt se uskuteční zřejmě do deseti dnů od úmrtí. Termín ani místo pohřbu zatím nebylo stanoveno. Zda se smutečního obřadu zúčastní někdo z českých vládních kruhů, není jasné.