Vztah státu a církví by se mohl narovnat do tří let

r_2100x1400_radio_praha.png

Co bylo ukradeno, musí být vráceno... V tomto duchu proběhlo v úterý v Senátu veřejné slyšení o restituci církevního majetku. Zástupci církví, politických stran a státních orgánů hledali způsob, jak tento letitý problém vyřešit. O nápravu se chce vláda postarat do dvou až tří let. Více už Milena Štráfeldová

Restituce církevního majetku se vlečou už od počátku 90. let. Narozdíl od restitucí majetku fyzických osob a také majetku obětí holocaustu, které byly v zásadě ukončeny, se navracení majetku církvím před patnácti lety prakticky zastavilo.

"V postkomunistickém světě bylo Československo první země, která přikročila k velmi rozsáhlým restitucím, které neměly obdoby. Tehdy ale politická reprezentace a Federální shromáždění řekly, že univerzální princip zmírňování křivd použijeme ve vztahu k osobám fyzickým, k lidem. K osobám právnickým, ať už to byl Sokol, Čs. červený kříž, jednotlivé církve, řeholní řády a podobně, se přistupovalo naprosto odlišným způsobem, tzv. výčtovými zákony. Tento proces byl vlastně po rozpadu Československa zcela přerušen a už na něj nebylo navázáno,"

Kardinál Miloslav Vlk
vysvětluje předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Církvím tak bylo dosud vráceno na 170 klášterních budov, nedostaly ale jejich hospodářské zázemí, zemědělské pozemky a lesy, které by jim umožňovaly finanční nezávislost na státu. V případě katolické církve se jedná o čtvrt milionu hektarů půdy. Kardinál Miloslav Vlk odhaduje hodnotu majetku, který by měl církvi vrácen, na sto miliard korun:

"Tyto věci nejsou přesně určeny, ale mluví se o tom, že by se mělo třeba sedmdesát pět nebo sto let vlastně splácet po miliardě."

Českobudějovický biskup Jiří Paďour však zdůrazňuje, že samotné navracení majetku není pro církev prioritou:

"Vlastní restituce je nemožná. Žijeme v úplně jiné době a nechceme vůbec majetek. Chceme ale žít, a to bez jakýchkoli privilegií."

Jiří Čunek, foto: ČTK
Podobně otázku restitucí církevního majetku posuzuje senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml. Podle něj i současná debata o vracení majetku církvím ukazuje, že jsme stále ještě obětí komunistického způsobu myšlení:

"Pro evangelickou církev pochopitelně nejde v prvé řadě o materiální řešení, ale o narovnávání toho, co je pokřivené a rozvrácené. Jde o rozvrácení přemýšlení o věcech, jako je spravedlnost, majetek atd."

Vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek na slyšení v Senátu navrhl, aby církev mohla podle obecného restitučního zákona požádat o navrácení toho nemovitého majetku řádů a kongregací, který má řádně zdokumentovaný. Majetek, o který by nepožádala, by zůstal státu. Ten by za něj poskytl finanční odškodnění. Pokud by se církve vzdaly svých nároků, platil by jim po dobu 50 až 70 let rentu, která by jim umožnila základní fungování. Pak by už byly soběstačné. Jiří Čunek navrhuje i změnu daní:

"...že například občané budou moci uplatnit daňové odpočty u darů pro církve a náboženské společnosti, anebo jim /stát/ umožní, aby určili část daně konkrétnímu příjemci, například daňovou asignací."

K narovnání vztahu státu a církví by podle Jiřího Čunka mělo dojít do tří let. Na ministerstvu kultury v současné době vzniká tým, který se bude navrženými způsoby řešení zabývat.