Spory kolem majetku církví

Zákon o majetkovém vyrovnání s církví vláda v Poslanecké sněmovně dosud neobhájila. Naposledy se o to pokusila začátkem května, ale nepodařilo se ji tento bod prosadit na jednání dolní komory, a tak se poslanci k zákonu zřejmě dostanou až v červnu. Proti projednávání zákona v předložené podobě se opět postavila nejen opozice, ale i někteří poslanci ODS.

Vlastimil Tlustý

Podle vládního návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi je finanční odškodnění sedmnácti církvím a náboženským společnostem vypočítáno na 83 miliard korun. Při šedesátileté splátce by částka vzrostla kvůli úrokům na 270 miliard korun.

Opozice, ale zejména poslanec za ODS Vlastimil Tlustý, koncem dubna projednávání zákona odmítli a požádali vládu, aby doložila, jak došla k výši majetku, který chce vracet či nahradit církvím. Vláda tento požadavek splnila takřka během jedné noci. Jak ale namítl stínový ministr kultury za ČSSD Vítězslav Jandák, doplněné informace jsou podle opozice nedostatečné:

"Ty podklady, které jsme dostali, jsou odfláknuté, nejasné, a jsou to čtyři listy A 4. Nezlobte se, připadá mi to, že to je trošku málo. Alespoň to, co jsem dostal já. A já myslím, že také poslanci potřebují mít trochu času na to, aby se mohli přesvědčit o tom, zda ta matérie, kterou dostaneme, je v pořádku, či není."

Lidovecký ministr kultury Václav Jehlička soudí, že návrh církevního zákona byl prý připravován svědomitě:

"My máme na ministerstvu samozřejmě archivy, a někdy téměř před deseti lety sociálnědemokratická vláda nebo ministerstvo odhadlo celkovou sumu zhruba na 100 miliard. Přidáme-li si k tomu téměř deset let a vezmeme si, že peníze jinou hodnotu a jsou jiné ceny, tak se prakticky shodujeme. Takže to není nic, co bychom si vycucali z prstu."

Také ministr zemědělství Petr Gandalovič, který doslova přes noc stačil vyhovět požadavkům stranického kolegy Vlastimila Tlustého i opozice a doplnil návrh zákona o vymezení rozsahu vydávaného majetku a stanovení rozsahu finanční náhrady, tvrdí, že předložený materiál vychází z analýz, které sloužily jako podklady pro stanovení odhadů církevních majetků:

"Tyto analýzy vycházeje ze skutečně odborných publikací zpracovávaných odbornými institucemi, to znamená, že to nejsou žádné odhady vytažené z prstu, jsou to skutečné cenové mapy, cenová hlášení a podobně. Já musím říci, že tak, jak ten materiál vláda doplnila teď, byl připraven pro projednávání v druhém čtení, ale pokud si to poslanci přejí už pro první čtení, není žádný problém, je to zde připraveno."

Občanský demokrat Vlastimil Tlustý tvrdí, že způsob, kterým vláda požadované informace doložila, je v rozporu s restitučními principy i zákony o oceňování, je v podstatě trestný, a tedy není splněním požadavku dolní komory:

"Ten návrh tak, jak je nám doložen, restituční není, pracuje s tržními cenami, nepoužívá vůbec žádné ocenění. Já bych se odvážil tvrdit, že ten dodatek číslo 83 miliard v podstatě vylučuje. Je to důkaz toho, že to číslo nebylo seriózně vypočtena tak, jak to říkají zákony. Já jsem vždycky byl pro vydání majetku, vždycky jsem byl pro vypořádání s církvemi. Já jsem pro restituce a pro vypořádání, ale musí proběhnout zákonným způsobem, musí odpovídat ostatním restitucím. Církve mají dostat přesně to, co dostaly fyzické osoby, zemědělci. Není možné zakládat nerovnost, aby jedni dostávali náhrady podle odhadních cen, dokonce restituenti v zemědělství podle cen z roku 1990, a církve dneska dostaly tržní ceny. To opravdu nelze kombinovat."

Martin Bursík

Předseda Strany zelených Martin Bursík pokládá sněmovní hlasování čtveřice občanských demokratů proti vládnímu návrhu zákona za předem domluvené s ČSSD:

"Já si myslím, že tohle koordinováno bylo. Vidím za tím Tvrdíka a ať pan Tlustý vyvrací, že to není pravda. Je to asi takový test, ale já si myslím, že to zvládneme, že celý ten manévr dotáhneme do úspěšného konce. Ale to, že si prostě trojka poslanců z ODS vezme tohle jako rukojmí, to si myslím, že je za hranicí vkusu a zasahuje to nejen ODS, ale i nás jako koaliční partnery, protože my jsme nad tím odpracovali své také."

Jak tedy postupovat dál? Ministr Jehlička soudí, že pro případné úpravy návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu a církví by mohl být prostor v dalším legislativním procesu:

"My jsme předložili náš návrh zákona a samozřejmě jakékoliv další úpravy musí být reakce odborně posouzené právě v tom druhém sněmovním čtení, kde paní místopředsedkyně Němcová chce předkládat své pozměňovací návrhy. Takže já si myslím, že je zde prostor pro jednání, ale je škoda, aby se nyní zákon 'zaparkoval', jak se říká, v tom prvním čtení. Nechť projde do druhého čtení."

Kardinál Miloslav Vlk

Pozměňovací návrhy, které má do něj připravené místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za ODS Miroslava Němcová, se týkají zkrácení doby splátek při vyrovnání státu s církvemi z šedesáti na dvacet let a svatovítské katedrály. Ta by podle ní měla patřit státu a církev by ji měla spravovat.

Obavy z vývoje kolem projednávání návrhu zákona má kardinál Miloslav Vlk. Dá se z toho podle něj odvodit, že nové řešení vyrovnání je velmi problematické a církev by jej musela brát jako vydírání:

"No, vydírání v tom smyslu, že by nás chtěli politici tlačit k tomu, abychom se všeho vzdali. Čili aby se potvrdila ta krádež století, kterou komunisté udělali, a aby tento demokratický stát tohleto potvrdil."

Vlastimil Tlustý je přesvědčen, že vše vyřeší jednání:

"Jsme samozřejmě připraveni jednat kdykoliv, ale potřebujeme k tomu druhou stranu, protože to, co jsme tady slyšeli od kolegů, to není vstřícné jednání. To je snaha odvést pozornost od věcné podstaty, udělat z toho věc naprosto jiného charakteru, a to já samozřejmě odmítám. Takže odpověď zní: bude-li na naše nabídky k věcnému jednání pozitivně reagováno, všechno dojednáme a dobře to dopadne, pokud bude pokračovat hysterie, kterou předvedli někteří představitelé, no tak pak nás Bůh ochraňuj."