Restitucím církevního majetku hrozí ve sněmovně zablokování

r_2100x1400_radio_praha.png

Restitucím církevního majetku hrozí ve sněmovně zablokování. Kabinet sice na žádost poslance ODS Vlastimila Tlustého, jeho dvou kolegů a celé opozice doplnil návrh zákona o výpočet majetku, jehož se má týkat, je však otázkou, zda to bude kritikům stačit.

Vlastimil Tlustý
Zopakujme si nejdříve, o jakou částku se vlastně jedná. Jde o 83 miliard korun. Při šedesátileté splátce by částka vzrostla kvůli úrokům na 270 miliard a majetkové vyrovnání by se týkalo sedmnácti církví a náboženských společností. Poslanec ODS Vlastimil Tlustý v televizní debatě zpochybnil výpočet náhrad i vydávané majetky. Restituce církevního majetku jako takové ale neodmítá.

"Já jsem vždycky byl pro vydání majetku, vždycky jsem byl pro vypořádání s církvemi, ale musí proběhnout zákonným způsobem, musí odpovídat ostatním restitucím. Církve mají dostat přesně to, co dostaly fyzické osoby, zemědělci. Není možné zakládat nerovnost, aby jedni dostávali náhrady podle odhadních cen, dokonce restituenti v zemědělství podle cen z roku 1990, a církve dneska dostaly tržní ceny, to opravdu nelze kombinovat."

Poslanec Tlustý by církevní restituce řešil pouze úpravou příslušného zákona o půdě, kde by doplnil jako oprávněnou osobu církve. Vláda po Tlustého kritice zákon bleskově doplnila o výpočet majetku, jehož se mají restituce a náhrady týkat. To však Tlustého pochybnosti ještě zesílilo. Jak řekl, kdyby kdokoli ze znalců ty stránky podepsal a orazítkoval, dostal by dvanáct - ne tisíc, ale let. Doplněné informace nejsou dostatečné ani pro opozici, uvedl v České televizi stínový ministr kultury za ČSSD Vítězslav Jandák.

"Ty podklady, které jsme dostali, jsou odfláknuté, nejasné a jsou to čtyři strany. Připadá mi to trošku málo, alespoň to, co jsem dostal já. Myslím taky, že poslanci potřebují mít trochu času na to, aby se mohli přesvědčit, zda ta materie, kterou dostaneme, je v pořádku či není."

Ministr kultury - lidovec Václav Jehlička tvrdí, že některé podklady pro zákon v jeho úřadu čerpali z odhadů, které vznikly ještě za vlády ČSSD. Ty už tehdy církevní majetek odhadovaly na 100 miliard korun.

Změny v zákoně chtějí i další poslanci. Například místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová chce prosadit zkrácení doby splátek z šedesáti na dvacet let. Součástí zákona by mělo být i vyřešení vlastnictví svatovítské katedrály, o kterou se stát s církví soudí už 15 let. ODS chce, aby katedrála patřila státu a církev by ji měla spravovat. Kardinál Miloslav Vlk se cítí pod tlakem politiků. Obává se, že církev zřejmě bude muset volit mezi katedrálou svatého Víta v Praze a zákonem o církevních restitucích.

"Nebudeme-li chtít, aby padla vláda, pak budeme nuceni tenhle krok udělat. Ale nahlas budu říkat, že je to tlak a vydírání a že je to druhé zestátnění."