Jednota, týdeník Čechů žijících v Chorvatsku, bilancuje výsledky české menšiny za minulý rok. Poslankyně Zdeňka Čuchnilová a předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Lenka Janotová v bleskovém rozhovoru pro Jednotu shodně uvedly, že rok 2010 byl pro všechny obyvatele Chorvatska velmi těžký. Šetření, snižování platů a nárůst nezaměstnanosti dolehly i na české krajany, přesto byl krajanský rok úspěšný.
Jednota, týdeník Čechů žijících v Chorvatsku, bilancuje výsledky české menšiny za minulý rok. Poslankyně Zdeňka Čuchnilová a předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Lenka Janotová v bleskovém rozhovoru pro Jednotu shodně uvedly, že rok 2010 byl pro všechny obyvatele Chorvatska velmi těžký. Šetření, snižování platů a nárůst nezaměstnanosti dolehly i na české krajany, přesto byl krajanský rok úspěšný. Podařilo se zorganizovat řadu akcí, velmi navštívené byly opět tradiční Dožínky, které se konaly pod záštitou chorvatského prezidenta. Obě se také shodují v tom, že český stát se o krajany v Chorvatsku stará příkladně, a to jak po finanční, tak morální a odborné stránce. Bylo by ale třeba zlepšit legislativu, Lenka Janotová v této souvislosti uvedla, že je zapotřebí přijmout tzv. krajanský zákon.
Vídeňské Svobodné listy připomínají 110. výročí sokolské jednoty ve III. vídeňském okrese. Tato jednota vznikla v březnu r. 1900 a brzy měla přes dvě stovky členů. Její činnost byla přerušena první světovou válkou, už v r. 1920 se ale zúčastnila Všesokolského sletu v Praze. K dalšímu zákazu činnosti došlo po obsazení Rakouska německou armádou za druhé světové války a jen málo členů měla jednota i v poválečném období. Ke zlepšení došlo až začátkem 80. let, kdy se jubilejního V. sletu zahraničního sokolstva zúčastnila téměř stovka cvičících žáků. V Praze si Sokolové z Vídně znovu zacvičili až v r. 1994. Aktivních členů ale neustále ubývá, nadějí jsou mladí volejbalisté, kteří se účastní i volejbalových turnajů během sokolských utkání v Oetzu, kde už vyhráli mnoho cen.
Eda Ottová
Nový domov, vydávaný v kanadském Torontu, přináší celostránkový článek k úmrtí bývalé politické vězenkyně a významné exulantky Edy Ottové. Eda Ottová byla v r. 1952 s celou svou rodinou odsouzena k desetiletému žaláři, z vězení byla propuštěna až v r. 1961. R. 1966 se jí podařilo emigrovat do Kanady, její muž František Otta byl ale při útěku zadržen a uvězněn. Až díky interpelaci tehdejšího kanadského premiéra Trudeau se podařilo, že mohl odjet do Kanady. Manželé Ottovi zde založili Klub K-231 v exilu, který později inicioval stavbu pomníku obětem komunistického režimu v kanadském Winnipegu. Za osobní hrdinství a zásluhy udělil prezident Václav Havel v r. 2002 Edě Ottové státní vyznamenání - medaili Za zásluhy II. stupně. Získala i Masarykovu cenu Českého a slovenského sdružení v Kanadě, připomíná Nový domov.
