Z krajanského tisku

Vídeňské svobodné listy připomínají českého malíře Štěpána Zavřela, který před 11 lety zemřel v italském Rugolu.

Emigrace jako jeden z důsledků minulého režimu ochudila Československo o mnoho skvělých umělců, kteří našli uplatnění v jiných zemích, píší noviny a mezi velké umělce zařazují také Zavřela. V Rugolu je po něm pojmenováno malé náměstí a jeho dům, plný fresek a oblouků, které vytvořil v průběhu života, dnes slouží jako muzeum. Když dnes vyslovíte v Itálii toto jméno v okruhu lidí zabývajících se uměním, každý na něj vzpomene s povděkem a uznáním, tvrdí Vídeňské svobodné listy. Zavřel byl především ilustrátorem dětských knih, také ale zakladatelem letní školy malířství i iniciátorem mezinárodní výstavy obrazů pro děti, dodávají noviny.

---

Foto: Inesa Kručok

V Dubně na západě Ukrajiny proběhla Soutěž o nejlepšího znalce češtiny. Uspořádal ji dubenský krajanský spolek Stromovka, informují internetové České listy. Soutěže se zúčastnilo 20 žáků kroužku českého jazyka, a to ve čtyřech kolech, kterými byly recitace, herecké umění, diktát a otázky poroty z české vlastivědy. Podle článku děti předvedly své dobré znalosti mluvené a psané češtiny, prokázaly skvělé umělecké schopnosti a všeobecné znalosti české historie i zeměpisu. Mezi čestnými hosty akce byli nejvyšší představitelé generálního konzulátu České republiky ve Lvově nebo starosta města Dubna, dodávají České listy.

---

Český dialog přináší další díl pátrání Miloslava Rechcígla pod titulkem Moravané u počátků státu Texas. Jako první početnější skupinu českých přistěhovalců zmiňuje tu, která z Nepomuku a Čermné v severovýchodních Čechách dorazila do Galvestonu v roce 1852. Šestnáct rodin většinou chudých rolníků, chalupníků a dělníků se rozhodlo k cestě do Ameriky po velké neúrodě v jejich regionu. Syn jedné z těchto rodin později vystudoval práva a stal se jedním prvních advokátů českého původu v USA.

Paradoxem tohoto stěhování je ale fakt, že původní úmysl zamířit do Banátu jim rozmluvil a k cestě do Spojených států je přesvědčil člověk, který sám nakonec zůstal doma. O rok později se však přece jen do Ameriky vydal, v čele skupiny až dvaatřiceti rodin z téže oblasti. Další skupiny přistěhovalců pak podle autora pocházely většinou z Moravy, kde se o Texasu lidé dozvěděli z Moravských novin, opakovaně uveřejňujících stejný text. Za organizátora této vlny se považoval Josef J. Lešikar, který položil základy české žurnalistiky v Texasu a Americe vůbec.

Ve stejném období byli mezi českými přistěhovalci vzdělaní vlastenci, účastníci revoluce v roce 1848, na konci 50. let 19. století pak do Texasu přicestoval protestantský kněz od Havlíčkova Brodu, také však vystudovaný lékař, Jan Zvolánek, pod jehož vedením vznikla církev českomoravských bratří v Texasu, píše v Českém dialogu Miloslav Rechcígl a jmenuje některé úspěšné osobnosti z řad těchto imigrantů.