Z krajanského tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Vídeňské svobodné listy připomínají českého malíře Štěpána Zavřela, který před 11 lety zemřel v italském Rugolu.

Emigrace jako jeden z důsledků minulého režimu ochudila Československo o mnoho skvělých umělců, kteří našli uplatnění v jiných zemích, píší noviny a mezi velké umělce zařazují také Zavřela. V Rugolu je po něm pojmenováno malé náměstí a jeho dům, plný fresek a oblouků, které vytvořil v průběhu života, dnes slouží jako muzeum. Když dnes vyslovíte v Itálii toto jméno v okruhu lidí zabývajících se uměním, každý na něj vzpomene s povděkem a uznáním, tvrdí Vídeňské svobodné listy. Zavřel byl především ilustrátorem dětských knih, také ale zakladatelem letní školy malířství i iniciátorem mezinárodní výstavy obrazů pro děti, dodávají noviny.


Foto: Inesa Kručok
V Dubně na západě Ukrajiny proběhla Soutěž o nejlepšího znalce češtiny. Uspořádal ji dubenský krajanský spolek Stromovka, informují internetové České listy. Soutěže se zúčastnilo 20 žáků kroužku českého jazyka, a to ve čtyřech kolech, kterými byly recitace, herecké umění, diktát a otázky poroty z české vlastivědy. Podle článku děti předvedly své dobré znalosti mluvené a psané češtiny, prokázaly skvělé umělecké schopnosti a všeobecné znalosti české historie i zeměpisu. Mezi čestnými hosty akce byli nejvyšší představitelé generálního konzulátu České republiky ve Lvově nebo starosta města Dubna, dodávají České listy.


Český dialog přináší další díl pátrání Miloslava Rechcígla pod titulkem Moravané u počátků státu Texas. Jako první početnější skupinu českých přistěhovalců zmiňuje tu, která z Nepomuku a Čermné v severovýchodních Čechách dorazila do Galvestonu v roce 1852. Šestnáct rodin většinou chudých rolníků, chalupníků a dělníků se rozhodlo k cestě do Ameriky po velké neúrodě v jejich regionu. Syn jedné z těchto rodin později vystudoval práva a stal se jedním prvních advokátů českého původu v USA.

Paradoxem tohoto stěhování je ale fakt, že původní úmysl zamířit do Banátu jim rozmluvil a k cestě do Spojených států je přesvědčil člověk, který sám nakonec zůstal doma. O rok později se však přece jen do Ameriky vydal, v čele skupiny až dvaatřiceti rodin z téže oblasti. Další skupiny přistěhovalců pak podle autora pocházely většinou z Moravy, kde se o Texasu lidé dozvěděli z Moravských novin, opakovaně uveřejňujících stejný text. Za organizátora této vlny se považoval Josef J. Lešikar, který položil základy české žurnalistiky v Texasu a Americe vůbec.

Ve stejném období byli mezi českými přistěhovalci vzdělaní vlastenci, účastníci revoluce v roce 1848, na konci 50. let 19. století pak do Texasu přicestoval protestantský kněz od Havlíčkova Brodu, také však vystudovaný lékař, Jan Zvolánek, pod jehož vedením vznikla církev českomoravských bratří v Texasu, píše v Českém dialogu Miloslav Rechcígl a jmenuje některé úspěšné osobnosti z řad těchto imigrantů.