Z krajanského tisku
Dosud nejkomplexnější přehled emigrace z českých zemí od 16. do 20. století slibují Vídeňské svobodné listy v recenzi knihy České menšiny v Evropě a ve světě, kterou vydalo pražské nakladatelství Libri.
Dosud nejkomplexnější přehled emigrace z českých zemí od 16. do 20. století slibují Vídeňské svobodné listy v recenzi knihy České menšiny v Evropě a ve světě, kterou vydalo pražské nakladatelství Libri.
Autor publikace, profesor Jaroslav Vaculík z Masarykovy univerzity v Brně tak zaplnil mezeru, která v bádání o krajanech zatím byla, píše ve Vídeňských svobodných listechředitel Radia Praha Miroslav Krupička a podrobněji přibližuje obsah publikace. Zvláště si všímá otázku politické emigrace, kterou autor knihy omezuje na 20. století, přestože za její předchůdce považuje Jana Amose Komenského, Josefa Václava Friče a Tomáše Garrigue Masaryka. V závěru recenze její autor oceňuje pohled profesora Vaculíka nejen na historii, ale také na současnost českých menšin, na fungující spolky, krajanská média a významné osobnosti z řad emigrantů.
Zářijovému pobytu delegace senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v Kanadě se věnuje Nový domov. Novináři z krajanských listů se na setkání se senátory nemohli nezeptat na obvyklá bolavá témata, jakými jsou restituce, dvojí občanství a korespondenční volby.
„Při této příležitosti mi nedá, abych nevzpomněla předsedy Českého a slovenského sdružení v Kanadě Miloše Zacha z Vancouveru, který glosoval snahu našich státníků skutečností, že pár měsíců po II. světové válce se v Británii konaly volby. Tehdy byly statisíce Britů mimo své domovy, ale volby se konaly korespondenčně! Nebyly počítače – e-maily ani weby. A Británie to zvládla. Není to spíše o tom, že voliči v zahraničí nejsou vítaným partnerem, protože mohou ovlivnit výsledek voleb byť i jediným hlasem, jako tomu bylo minule?“– píše v Novém domově Věra Kohoutová.
Na jiném místě listu pak Ros Firla glosuje: „V letošním září se mi zase otvírala kudla (...), když komunista Vlastimil Balín, komunistický senátor České republiky za obvod Most, přiletěl jako člen senátní komise zkoumat napříč Kanadou lidská práva a takové ty transcendentní věci, na které se cítí expertem.“ Autor dodává, že Balín není nějaký komunistický zelenáč, ale už v roce 1974 sloužil na OV KSČ v Mostě, odkud v 80. letech postoupil do krajského aparátu komunistické strany. Na sdělení českých krajanů v Kanadě, že Balín u nich není vítán, sice senátor odpověděl, že se cesty do Kanady nevzdá, nicméně senátní delegace ustoupila v tom, že setkání s krajany se Balín nebude zúčastňovat.
Ros Firla v Novém domově pak dodává, že podle výčtu předsedy ČSSK ve Vancouveru Miloše Zacha strávili senátoři jednáním o státních záležitostech celkem asi 18 hodin, a zbytek jejich 10denní návštěvy patřil cestě napříč Kanadou. A autor odhaduje, že za „výlet po Kanadě“ zaplatili čeští daňoví poplatníci nejméně po 120.000 korun za každého ze zúčastněných senátorů. K textu pak Nový domov přináší i fotografii skupiny vancouverských aktivistů, kteří před hotel, kde bydlela česká delegace, přišli s transparentem vítajícím senátory, ovšem s dovětkem: „Soudruha Balína nechceme.“
Vídeňské svobodné listy přinášejí další část obsáhlého pojednání zmocněnce ministerstva zahraničí pro krajany Vladimíra Eisenbruka pod názvem České ministerstvo zahraničí a krajané. V této části mimo jiné zmiňuje pokles počtu českých krajanů v zemích východní Evropy, zejména například v rumunském Banátu, zatímco se objevují nové komunity Čechů v zemích jako Irsko nebo Nový Zéland a trvale se rozšiřuje krajanská komunita v Austrálii, nemluvě o samostatném fenoménu Bruselu.
Zmocněnec dále referuje o probíhajících programech ministerstva zahraničí, ale také o své vlastní činnosti. V souvislosti s ní připomíná významnou skutečnost, že právě on na základě žádosti zahraničního Čecha, doložené listinnými doklady, vystavuje „Potvrzení o příslušnosti k české krajanské komunitě v zahraničí“, které je i součástí případné žádosti o trvalý pobyt v České republice. Je to důležité zejména pro krajany z východní Evropy, když například v loňském roce nejvíce zájemců o potvrzení bylo z řad krajanů z Ukrajiny, Ruska, Rumunska a Moldavska, píše Vladimír Eisenbruk ve Vídeňských svobodných listech.
Sto třicáté páté výročí od svého vzniku v říjnu oslavila Česká beseda Záhřeb, nejstarší krajanský spolek v Chorvatsku, založený Josefem Václave Fričem, referuje Jednota a konstatuje, že Čechů v Záhřebu neubývá. Oslava měla vysoké patrony – Senát Parlamentu České republiky a chorvatskou vládu, píše týdeník a z oslav zaznamenává například představení knihy Češi Záhřebu - Záhřeb Čechům, která je i základem filmu o záhřebských Češích.
Na Daruvarsko opět zavítal režisér Miroslav Čapek, který zde před pěti lety pro druhý program České televize točil pořad o české krajanské komunitě v Chorvatsku, informuje na jiném místě Jednota. Nyní zde Čapek pokračoval v natáčení jednoho z dílů seriálu od Asie k Africe.
