Z krajanského tisku

tisk0601.jpg
0:00
/
0:00

V souvislosti se znovuotevřením rekonstruované Národní budovy v New Yorku Mojmír Povolný v Amerických listech připomíná, že v projevech bylo řečeno a v článcích hodně napsáno o její rané historii, neobjevily se však zmínky o historii Národní budovy a její záchraně po druhé světové válce.

Národní budova v New Yorku
V souvislosti se znovuotevřením rekonstruované Národní budovy v New Yorku Mojmír Povolný v Amerických listech připomíná, že v projevech bylo řečeno a v článcích hodně napsáno o její rané historii, neobjevily se však zmínky o historii Národní budovy a její záchraně po druhé světové válce.

I když v té době stará česká komunita se z okolí již dávno přestěhovala do newyorských „předměstí“, život v Národní budově pokračoval. Po roce 1948 v ní exulanti z komunistického Československa založili českou školu, scházelo se v ní několik krajanských lóží, později exulantských organizací, pořádaly se různé akce, píše Povolný. Přesto však budova chátrala a postupně se stávala finančně neúnosnou. Tento stav vyvolal mnoho plánů i konfliktů a v té době se za její záchranu postavila skupina mladých exulantů, autor připomíná zejména Jiřího Horáka, Alexandra Čecha i Mojmíra Votýpky. Nakonec se v čele České dobročinné a literární asociace BBLA tohoto úkolu ujal architekt a věhlasný newyorský památkář Jan Hird Pokorný, jenž po dlouhá léta držel BBLA pohromadě navzdory vnitřním různicím a chránil Národní budovu proti nedomyšleným a dobrodužným pánům zvenku. Bojoval dlouho a budova zůstala v českých rukou, i když v tak velkolepém objektu to bylo realisticky možné jen pod patronátem pražské vlády, zdůrazňuje Mojmír Povolný v Amerických listech.


Kanadské listy se loučí se svým dlouholetým spolupracovníkem Martinem Skálou, který je navždy opustil ve věku 75 let. Představují ho jako profesora chemie v Edmontonu, Sudburách i Ottawě, ale také jako aktivního člena Českého a Slovenského sdružení v Kanadě, Společnosti pro vědy a umění a také exilové Československé sociální demokracie. Pomoc u něj hledali všichni čeští velvyslanci v Ottawě, připomínají Kanadské listy.


Evangelický kalendář na rok 2009, v knižní podobě i nástěnný, vydaný pražským nakladatelstvím Kalich, obsahuje celý cyklus článků o zahraničních Češích, všímá si týdeník krajanů v Chorvatsku Jednota. Hlavní zřetel je přitom brán na Čechy žijící v cizině déle než jedno století, kteří obvykle představují menšiny uprostřed jiných národů. Záměrem takového přístupu je sblížit Čechy evangelíky z jednotlivých zemí, cituje z kalendáře Jednota.


Časopis Čechoaustralan se tentokrát věnuje krajanům v celkem jiném koutě země: přináší reportáž z 29. Národního festivalu přistěhovalců v Oberá v provincii Misiones na severu Argentiny. Zdejší spolek Colectividad Checa de Misiones byl založen v května 2004, dnes se k němu hlásí 130 krajanských rodin.


Autor: Peter Gabaľ
klíčové slovo:
spustit audio