Z krajanského tisku
Argentinské Čechy představuje bulletin Československého ústavu zahraničního. Kolik přesně jich v Presidencia Roque Sáenz Peña na severu Argentiny žije, sice není známo, ale prý je to jedna z největších českých komunit za hranicemi staré vlasti.
Argentinské Čechy představuje bulletin Československého ústavu zahraničního. Kolik přesně jich v Presidencia Roque Sáenz Peña na severu Argentiny žije, sice není známo, ale prý je to jedna z největších českých komunit za hranicemi staré vlasti.
Velká část jejích příslušníků přišla do Argentiny v roce 1939, kam utekli před válkou. Češi ale zde byli už dříve a už v roce 1913 byl založili Československý svaz, který má dnes 190 členů. Češi a Slováci zde žijí společně, sám předseda svazu Juan Cerny je potomkem moravské rodiny, zatímco jeho žena je Slovenka.
V Sáenz Peña Svaz v listopadu 2007 ve staré české škole otevřel Muzeum českých krajanů. Expozici tvoří zejména předměty, které si přistěhovalci přivezli z Československa, je zde třeba ale také kroj, který muzeu daroval starosta Velkých Bílovic na Moravě. A do bývalé školy se vrátilo také vyučování češtiny, jejíž lekce dává Jindřich Krous, kterého sem vyslala česká vláda. Knihovna ve vstupní hale zase obsahuje víc než tisíc svazků, někdy i přes sto let starých. Není překvapením, že v místní Aleji komunit, protože přistěhovalců je zde z více národů, nechybí ani československá část se sochami T. G. Masaryka a M. R. Štefánka, dodává bulletin.
Vídeňské svobodné listy představují jednoho z významných Čechů ve Vídni, kterému byl věnovaný březnový kulatý stůl, Karla Kolaříka. Majitel restaurace Schweizerhaus v Prátru byl letos vyznamenán cenou Vídeňské hospodářské komory Gastronom roku 2009. Podnik letos získal také významnou cenu Wiener Tourismuspreis, kterou se chlubí také Štěpánský dóm, Vídeňští filharmonikové, Sachrův dort, nebo sbor Wiener Sängerknaben. Rodina Kolaříkova vede Schweizerhaus již 90 let – a po celou tu dobu se hlásí ke svému českému původu a je významným podporovatelem tamní české menšiny, připomínají Vídeňské svobodné listy.
Členy a přátele Československého ústavu zahraničního v březnu navštívil světově uznávaný fyzik, zakladatel Nadace Charty 77, profesor František Janouch, informuje bulletin ústavu a ve zkratce připomíná Janouchův příběh. Narodil se v roce 1931 rodině levicově orientovaného lékaře, rusofila, který dal mladého Františka studovat na ruské gymnázium a ten měl od roku 1949 možnost studovat jadernou fyziku v Sovětském svazu a poté rozvíjet své znalosti na tamních výzkumných pracovištích. Po otci zdědil komunistické zanícení, léta prožitá v Leningradu a Moskvě ho ale zbavila iluzí, že by byl Sovětský svaz nejpokrokovějším státním zřízením na světě. Přistoupil však na přesvědčení, že je to režim neformovatelný a cestou k tomu je reforma strany která režim vede. Proto také se angažoval pro myšlenky Pražského jara.
Úplné vystřízlivění Františka Janoucha pak přišlo až 21. srpna 1968. Vedoucí jednoho z oddělení Ústavu jaderné fyziky v Řeži, vysokoškolský pedagog a spoluzakladatel Evropské fyzikální společnosti tak najednou přišel o práci, když veřejně projevil nesouhlas s invazí. O šest let mu ale režim umožnil vycestovat do Švédska, kde byl pozván pracovat a přednášet v tamních institutech a univerzitách. Tam už v roce 1978 založil Nadaci Charty 77, která materiálně podporovala disidenty, ale také vydávání českých knih v zahraničí.
Nadace, kterou Janouch vede dodnes, po roce 1989 pokračovala aktivitami, díky kterým má například Česká republika unikátní a drahý Leksellův Gama nůž, který při operacích zachránil život mnoha pacientům, uzavírá bulletin Československého ústavu zahraničního.
