Z krajanského tisku
O newyorském setkání prezidenta Václava Klause s vedením Společnosti pro vědy a umění v bulletinu Československého ústavu zahraničního informuje předseda společnosti Karel Raška.
Na jiném místě v rámci svého seriálu mapujícího československé a české památníky ve světě přináší fotografii busty Tomáše G. Masaryka v arkádách Vídeňské univerzity. Tam se dostala jako dar Masarykovy univerzity v Brně a slavnostně byla odhalena v listopadu 1996. Busta je dílem českého sochaře Vincence Makovského z roku 1936, dodává bulletin Československého ústavu zahraničního.
Český dialog přináší rozhovor se svým dvorním autorem, malířem velkých českých historických osobností Vladimírem Pecharem. Vypráví také o české skautské lilii, je totiž autorem její oficiální podoby, kterou si skauting nechal patentovat. Pechar je ale také autorem „Knížat a kráků zemí Koruny České“, na nichž před lety spolupracoval s dnes již zesnulým historikem Dušanem Třeštíkem, který výtvarníkovi poskytl nejen fotografie kosterních pozůstatků a literaturu, ale také cenné rady k výrazům postav: koho malíř udělal, moc slušného, nebo zase příliš sprostého, zda někdo potřebuje zjemnit či zhoršit.
O předávání archivních fondů exilových spolků a organizací do Národního archivu v Praze informuje Český dialog v článku G. A. Krause, předsedy Besedy Svatopluk Čech Zuerich. V minulých letech se často stávalo, že archivní dokumentace význačných exilových pracovníků a funkcionářů se po jejich odchodu z aktivního života jaksi „ztratila“ nebo nebyl podchycena jejich dědici a následovníky, píše autor. Svaz spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku ale v roce 2002 Krause pověřil soustředěním všech dostupných archivních materiálů, které do dvou let Svaz prostřednictvím velvyslanectví v Bernu dopravil do Národního archivu, ještě před zahájením Mezinárodní konference o exilových archivních fondech v Praze.
Satellite 1-416 se ve svém nejnovějším vydání loučí s význačným českým lékařem a vědcem s mezinárodní reputací Přemyslem Pelnářem. Pražský rodák a syn proslulého profesra lékařství na Karlově Univerzitě zemřel začátkem dubna v Torontu ve věku 95 let. Věnoval se vzniku chorob způsobených vlivy různých chemických látek už od v baťovské nemocnici ve Zlíně, kam se za okupace uchýlil před gestapem. Dopracoval se až na pozici nejvyššího lékařského představitele ministerstva chemického průmyslu, v 50. letech však byl shledán politicky nespolehlivým. Poté pracoval například v institutu dohlížejícím na těžbu uranu, v první polovině 60. let se mu ale podařilo odejít se z Československa a usadit se nejprve v USA a později v Kanadě. Po mnoha výzkumech a projektech působil jako profesor na montrealské McGill University, kde byla při roce jeho osmdesátin založena nadace Přemysla Pelnáře.
