Z nepřijetí eurozatykače neplynou sankce

Prezident Václav Klaus odmítl evropský zatykač. K přijetí tohoto právního institutu se sice Česká republika zavázala v dohodách o přistoupení k Evropské unii, pokud by však platil eurozatykač, mohl by být český občan vydán do jiného státu Unie, což je podle prezidenta v rozporu s českou Ústavou: odporuje to zejména Listině základních práv a svobod, podle které občan nemůže být násilně nucen k opuštění vlasti.

Z nepřijetí eurozatykače neplynou sankce

Zdroj: Evropská komise

V případě jako je tento, kdy prezident vetuje zákon, má sněmovna jedinou možnost - prezidentské veto přehlasovat. Co by se však stalo, nenašlo-li by se ve sněmovně dostatek hlasů? Podle Bohumila Pikny z Policejní akademie České republiky, odborníka na unijní právo, je Česká republika jako členský stát povinna aplikovat a transponovat do svého právního řádu právní akty EU a to v předepsaném čase: "V tomto případě jde ale o akt třetího pilíře, ne o communitární akt, a v případě, že tento akt nebude aplikován do práva členského státu v řádné době, která je tam určena, nemůže být stát nikterak sankcionován. To ovšem nic nemění na tom, že státy se vždy snaží tento termín dodržovat," říká Pikna.

Proč se přesto prezident rozhodl zákon odmítnout? Jeho mluvčí Ladislav Jakl vysvětlil: "Pan prezident soudí, že občan má svůj stát mimo jiné také proto, aby ho hájil, aby ho chránil, aby se ho zastal." Bohumil Pikna k tomu říká:

Václav Klaus

"Podle našeho současného trestního řádu a podle interpretace Ústavy nemůže být náš občan vydán jinému státu, jiné státní moci, a z toho taky asi vychází názor pana prezidenta na implementaci evropského zatykače do našeho trestního řádu. Na druhé straně, vím, že i některé členské státy unie, jako například Španělsko, měly nebo ještě mají problémy s včasným uzákoněním eurozatykače, neboť musí ještě dojít k jiným navazujícícm změnám v dalších právních předpisech, v tomto případě španělských. A pokud jde o včasné uzákonění u nás, myslím si, že náš stát má zájem na tom, aby nedošlo k narušení kontinuity při uskutečňování právní pomoci v trestních věcech mezi členskými státy EU."

V čem by tedy mohl být největší problém, pokud by nedošlo k přijetí evropského zatýkacího rozkazu?

"Kdybychom byli my požádáni nebo kdybychom my žádali o tzv. předání občana, např. Polska, Francie, Německa, tak by toto předání nebylo tak rychlé, jak má tento zatýkací rozkaz na mysli, ale museli bychom postupovat oficiálně přes ministerstvo spravedlnosti, a tak dále, a tak dále, a to je velice zdlouhavý proces. Nejednalo by se tady o předání, ale o klasickou extradici. Jde o to, aby postup byl hodně rychlý a neformální a aby spolu mohly justiční orgány komunikovat přímo - toto je hlavní smysl zatýkacího rozkazu."

Zákon o evropském zatykači se kvůli vetu znovu vrací do sněmovny, která by o nem měla hlasovat v září. Aby přehlasovala prezidentovo veto, potřebuje 101 hlasů.