Za pět let provedli čeští lékaři už 47 transplantací plic
Před pěti lety dostali čeští pacienti se selháním plic naději na další život. Tranplantační tým ve Fakultní nemocnici Motol provedl pod vedením profesora Pavla Pafka první transplantaci plic v České republice. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
Za pět let provedli motolští lékaři už 47 transplantací plic, což odpovídá jednomu zákroku na milión obyvatel za rok. Obdobné počty vykazují Itálie, Německo a Velká Británie. Jak říká profesor Pavel Pafko, který mj. operoval i českého prezidenta Václav Havla, první zkušenosti získávali čeští lékaři v předním světovém transplantačním centru ve Vídni.
"Chirurgie se nedá naučit jenom z knížek, musíte vidět někoho pracovat. Je to něco podobného jako truhláři. Můžete si přečíst několik knížek o práci s dřevem a pokud nevidíte truhláře a neukáže vám několik grifů, těžko můžete být dobrým truhlářem. Podobné je to v chirurgii. My jsme měli to štěstí, že jsme potkali milého člověka - profesora Klepetka ve Vídni, který je nejen z jeden z nejlepších špičkových odborníků v transplantaci plic, ale je to strašně milý člověk, který se s námi podělil o všechny své zkušenosti a tam jsme se jezdili tuto problematiku učit."
Úspěšnost českých lékařů lze srovnat se světem, neboť špičková centra uvádějí 73 procent pacientů, kteří přežijí rok, Motol 68 procent. Transplantace je vhodná pro pacienty, u kterých nelze předpokládat, že by se svou nemocí žili déle než rok. Problémem je však nedostatek dárců.
"Průměrná doba čekací je 140 až 150 dní. Těch dárců je poměrně málo, takže to štěstí, že na pacienta vyjde ten správný dárce, je poměrně omezeno. 26 procent lidí, kteří jsou zařazeni na čekací listinu, se už nedočká svého dárce a zemře dřív, než k transplantaci dojde."
K dnešnímu dni je v ČR 11 čekatelů. Motolské centrum transplantuje plíce jako jediné ve střední a východní Evropě. Prvních šest českých pacientů bylo ještě operováno ve vídeňské Všeobecné nemocnici u profesora Waltra Klepetka. Tím prvním byl v roce 1996 Miroslav Tejkal, pro něhož byla náhrada plic jediným východiskem.
"Když jsem se probudil, tak jsem chtěl mít pořád na nose kyslík a ten kyslík mi pan profesor Klepetko strhnul a řekl: "Proto jsme vás netransplantovali, teď už ho nebudete potřebovat". Od té doby to bylo jako ve filmu, než jsem si zvykl. Teď dělám všechno co dřív, i ty neřesti, které jsem měl a dýchání je perfektní."
Naši lékaři spolupracují s Vídní zhruba 9 let a profesor Walter Klepetko hodnotí úroveň české transplantace jako velice dobrou.
"Je to komplexní a obtížná terapie. Ty výsledky jsou velice dobré, a jejich zlepšení přijde samozřejmě s dalšími zkušenostmi, ale o to působivější jsou ty výsledky, kterých tu kolegové za těch pět let dosáhli,"
dodal profesor Klepetko.
