Začal Týden neklidu - protest proti nedostatku peněz pro vysoké školy

V osmi univerzitních městech České republiky se objevily transparenty s výzvami k podpoře veřejných vysokých škol. Studenti i jejich pedagogové tak zahájili akci Týden neklidu, během něhož budou protestovat proti dlouhodobému nedostatku peněz pro vysoké školy. Zda bude týden neklidu stačit, a jak bude probíhat, se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.

Začal Týden neklidu - protest proti nedostatku peněz pro vysoké školy

Adam Šůra, foto: ČTK

Buďme neklidní! Je k tomu důvod! Toto heslo a řada dalších budou celý týden provázet akce vysokoškoláků i jejich pedagogů. Cílem protestů, které mají být největší od roku 1989, je upozornit na problémy vysokých škol a přimět politiky k navýšení jejich financí, což by umožnilo reformu českého veřejného školství. Podle studentů vede nedostatek peněz ve školství k odchodu mladých profesorů do zahraničí. Jak uvádí tiskový mluvčí Týdne neklidu Adam Šůra, na školství se v ČR vynakládá přibližně 0,8 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v Evropské unie je to 1,5 procenta.

"My si samozřejmě uvědomujeme, že se to nemůže skokově navýšit o tu polovinu okamžitě, ale my především chceme poukázat na to, že po celých deset let se tady žádná vláda pořádně a důsledněji nezabývala problémem financování vysokého školství. Ten vnitřní dluh činí 10 až 15 miliard korun a to žádné školné nevyřeší."

Součástí Týdne neklidu budou happeningy, ale i diskuse. Na jedné z nich s názvem "A byla to země nevzdělaná a pustá" vystoupí i rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm a řada osobností nejen z akademického života. Tématem dalších přednášek budou například modely financování vysokých škol. Celá akce vyvrcholí ve čtvrtek, kdy se k parlamentu vydají studenti oblečení do kostýmů symbolizujících jednotlivé vědní obory. Největší protesty se budou zřejmě konat v Praze a Olomouci. Zdejší Palackého univerzita je jakýmsi motorem protestů. Jak říká její asistent Petr Bilík, navýšení prostředků pro školství je minimální a neumožňuje rozvoj.

Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm

"To je záležitost, která je velmi problematická ve chvíli, kdy vstupujeme do Evropské unie, protože normativ na studenta je za poslední léta v obrovském propadu a my budeme mít co dělat, abychom vůbec obstáli v konkurenci s vysokými školami v evropských zemích. A myslím, že momentálně nejsme konkurenceschopní."

Když přijde student do prvního ročníku nebo pedagog, s jakými problémy se setká?

"Když sem přijde člověk ze zahraničí, tak asi první, co ho překvapí, je absolutní nedostatek zahraniční literatury. Pokud je to člověk, který se orientuje třeba na přírodní vědy, tak bude asi velmi překvapen zastaralým laboratorním vybavením ve většině ústavů. To jsou takové zřetelné věci, kromě oprýskaných budov a nedostatku toaletního papíru."

Jaké navrhujete řešení?

"Já si myslím, že pan premiér, který je teď na návštěvě ve Finsku, tak se poučí a zjistí, jak se to má dělat. Zjistí, že vysoké školy jsou investicí a nejsou žádným spláchnutím peněz do nějaké černé díry. Jestliže bude do vysokých škol investováno, tak já jsem přesvědčen, že se ty peníze vrátí. Do reformy veřejných financí by měla být zahrnuta investice do vysokých škol."

Studentům i jejich pedagogům již dochází trpělivost a chtějí zůstat "neklidní" tak dlouho, dokud politici nedají školám záruku vyšší finanční podpory na pět až sedm dalších let. Když nebudou vyslyšeni, hodlají ve svých protestech ještě přitvrdit.