Začátky Osvobozeného divadla

Název slavného Osvobozeného divadla v nás obvykle evokuje vzpomínku na klaunský humor Jiřího Voskovce a Jana Wericha, na jejich filmy, Pudr a benzín, Hej rup, a také samozřejmě na písně Jaroslava Ježka. Málokdo však už dnes ví, že Osvobozené divadlo existovalo před příchodem této trojice, i to, že na prvních hrách Voskovec a Werich s Ježkem ještě nespolupracovali. Tyto málo známé začátky Osvobozeného divadla si připomeneme v dnešní kulturní rubrice. Je tomu totiž v těchto dnech právě 75 let, co se amatérský soubor připojil k uměleckému avantgardnímu sdružení Devětsil a díky tomu získal první stálou scénu. Vypravili jsme se na místo, kde tato scéna stála.

V rozhlasovém archivu se zachovaly vzpomínky jednoho z členů původního Osvobozeného divadla, herce Miloše Nedbala. Historik českého divadla, Josef Herman, tehdejší situaci vidí takto: A opět vzpomínka přímého účastníka Miloše Nedbala. To se také stalo a to bylo osudové rozhodnutí, protože od tohoto okamžiku se začalo divadlo pomalu proměnovat. Jedna linie pokračovala v původních avantgardních hrách, druhou tvořily revue Voskovce a Wericha. Toto je jedna z prvních skladeb, které v představení Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha zazněly. 30. léta později přinesou desítky písniček, které přežijí autory o několik generací. Začalo to Vest pocket revuí v roce 1927 v Umělecké besedě na Malé Straně. A končilo to politickými satirami na sklonku 30. let a emigrací Voskovce Wericha i Ježka v Americe. Jak se to vlastně všechno podařilo? Mluví Jiří Voskovec na záznamu pořízeném v 60. letech v New Yorku . Následující píseň patří k šesti prvním nahrávkám, které V+W+J vydali v roce 1929 na desce a které se zachovaly. Je z ní ještě patrná poetistická radostná hravost a fantazie, typická zejména pro začátky Osvobozeného divadla v druhé polovině 20. let.

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio