Žádné překvapení

V sociální demokracii skončila osmiletá dominantní éra Miloše Zemana. Víkendový sjezd vládní strany rozhodl, že do voleb v příštím roce povede sociální demokraty nová sestava. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Milos Zeman

Svůj odchod z čela strany oznámil Miloš Zeman už téměř před dvěma roky. Dlouho dopředu bylo rovněž známo, že Zemana nahradí jeho dosavadní zástupce a vicepremiér 48letý Vladimír Špidla a pozici druhého muže ve straně zaujme mladý ambiciózní ministr vnitra Stanislav Gross. Nikoho ani nepřekvapilo, že sjezd jednomyslně podpořil Zemana ve funkci premiéra. Vláda tedy nepadne. Snad jen v jedné věci to ve sjezdové režii zaskřípalo. Zeman při svém loučení kategoricky odmítl místo v politickém grémiu strany i funkci jejího čestného předsedy. Delegáti ale v době jeho nepřítomnosti schválili změnu stranických stanov a rozhodli, že nejvýše postavený člen vlády bude napříště automaticky členem třicetičlenného předsednictva strany. Nový sociálnědemokratický předseda zdůraznil, že Zeman má ve straně mimořádně silnou podporu a z nejvyšší funkce odešel zcela dobrovolně

"Dokonce si snad ani nepamatuju případ z moderních politických dějin, že by k takovému kroku se nějaký politik odhodlal a že by jej zrealizoval."

Vladimír Špidla se neobává kolizí, když bude jako šéf strany podřízen ve vládě řadovému členovi stranického předsednictva. Nepřímo ale sám přiznává, že k takovým kolizím může dojít.

"Strana a vláda nejsou totéž. Mají k sobě samozřejmě blízko, zvláště když je vláda jednobarevná, ale jsou to odlišné úlohy."

Kromě volby nového vedení strany se očekávalo, že sjezd dá zároveň odpověď na otázku o dalším směřování sociální demokracie a nadhodí nová témata. Delegáti se nakonec shodli pouze na tezi, že strana se má definovat nalevo a zřetelně se přitom odlišit od komunistické strany. Prioritou je Evropská unie a sociální stát. Vladimír Špidla v reakci na dotaz Radia Praha uvedl, že sjezd neaspiroval na to, aby se stal mezníkem po vzoru sjezdu německé sociální demokracie z roku 1959.

"Takhle významný přelom to nebude, ale je to prostě nový impuls a určitá změna ano."

Jedinou viditelnou změnou na sjezdu byla personální obměna. Někteří delegáti ale očekávali něco víc. Zklamáním se netajil ani bývalý ministr vnitra Václav Grulich.

"Čekal jsem od tohoto sjezdu větší revolučnost. Revolučnost nikoliv navenek, ale revolučnost dovnitř. Sociální demokracie musí najít jasnější, zřetelnější a čitelnější cestu k občanům této země."

Naproti tomu nový statutární místopředseda sociální demokracie Stanislav Gross soudí, že sjezd může být výrazným impulsem pro změnu vnímání sociální demokracie v očích veřejnosti. Předpokladem ale je, že strana bude soudržnější.

"Nemáme šanci uspět ve volbách, pokud sami budeme sebe zpochybňovat."

Čerstvá předsedkyně pražské stranické organizace Petra Buzková, která bývala častým terčem kritiky Miloše Zemana, to vyjádřila lakonicky.

"Já jsem ráda, že nově zvolený předseda je člověk, který stranu uvnitř spojuje a ne rozděluje."

Na rozdíl od autoritativního Miloše Zemana hodlá nový předseda prosazovat politiku jako kolektivní dílo.

"Každý se musí v těch základních rozhodnutích poznat nebo alespoň vědět, že jeho názor byl odmítnut, ale vědět, kdy se tak stalo a vědět, že se tak stalo po poctivé diskusi."

Vladimír Špidla bere své zvolení do čela nejstarší české politické strany jako velký závazek. Česká sociální demokracie, jak opakovaně uvedl, je jedinou autentickou sociální demokracií ve střední Evropě. Pro nejbližší budoucnost si nemůže klást jiný cíl, než znovu vyhrát volby. Špidla považuje za zcela nemožné předat stát opět do rukou konzervativně-liberální koalici.

Logo CSSD

Chcete-li si poslechnout celý níže uvedený příspěvěk, klikněte zde: Někteří pravicoví politici soudí, že se sociální demokracie po sjezdu posunula v politickém spektru doleva a má tak větší šanci přetáhnout voliče komunistům. Posun ale podle pravicových politiků není takový, aby komplikoval jejich vzájemnou spolupráci. Místopředseda ODS Ivan Langr např. uvedl, že na sjezdu ČSSD zaznívala "poměrně razantní levicová rétorika". Výsledky sjezdu ho nicméně nepřekvapily, počítá ale v sociální demokracii s mírnou změnou.

Poslech v RealAudio

"Já očekávám mírný posun sociální demokracie směrem do leva, neboť cítí velký tlak ze strany komunistů a začíná boj o levicově orientovaného voliče."

I podle předsedy lidovců Jana Kasala je nepochybné, že volba Vladimíra Špidly a Zdeňka Škromacha do čela ČSSD je "mírným posunem doleva". Může to podle něj znamenat naději, že ČSSD bude úspěšnější v zisku hlasů voličů KSČM. Na druhou stranu se ale částečně vzdaluje středopravé orientaci čtyřkoalice. Kasal si však nemyslí, že by posun byl takový, aby to nějak případné spolupráci s demokratickými stranami vadilo. Očekává, že komunikace se Špidlou bude lepší než s bývalým předsedou ČSSD Milošem Zemanem, který se podle něj příliš orientoval na ODS a zavrhl variantu standardní menšinové vlády. Také další lidovec - předseda Senátu Petr Pithart se domnívá, že Čtyřkoalice by mohla mít s novým vedením sociální demokracie dobré vztahy.

"Já myslím, že ta vrátka nikdy zavřena nebyla a nejsou zavřena ani teď po vzniku stínové vlády, protože to není poslední slovo Čtyřkoalice."

Právě lídr čtyřkoalice a předseda Unie svobody Karel Kühnl si nemyslí, že by se po zvolení Špidly do čela ČSSD a odchodu lidovce Cyrila Svobody z vedení čtyřkoalice ztížila případná spolupráce obou politických subjektů. Špidla je totiž podle něj skutečný sociální demokrat, čímž je čitelnější než Zeman, který je "člověkem moci". Kühnl zároveň doufá, že se ČSSD neotvírá spolupráci s komunisty. Podle něj by se měla ale sociální demokracie orientovat právě na strany Čtyřkoalice a komunisty vytlačit na okraj politického dění.

A co nato komunisté? - Ti nicméně o příklonu ČSSD doleva nejsou přesvědčeni a soudí, že tato strana jim nechává na levé straně spektra dostatečný prostor. Podle místopředsedy komunistů Vojtěcha Filipa ukáže skutečné směřování ČSSD až volební program v roce 2002. Z něj bude zřejmé, zda směřuje spíš k trvalé spolupráci s ODS, nebo hledání skutečné levicové politiky.