Zahrada v Nebílovech bude mít zrcadlovou stěnu
Vídeňský palác postavený v české vesnici. I tak by se dal představit zámek v Nebílovech. Najdete ho jižně od Plzně.
Jak řekl kastelán Milan Fiala, zámek, který vypadal hodně neutěšeně, se probouzí k životu.
"Sedíme v arkádové galerii předního stavení zámku v Nebílovech, který vznikl na místě staré vodní renesanční tvrze. Vznikl v roce 1706 až 1712. Stavebníkem byl hrabě Adam Jindřich ze Steinau, maršál Benátské republiky, který zdejší panství koupil na sklonku své kariéry."
Zámek se roztrhl a sedal do bažinatého terénu
V Nebílovech tak vznikla nádherná barokní vila, téměř palác. Architektem stavby byl totiž Johann Lukase von Hildebrandt, známý stavbou několika vídeňských paláců. Do provedení stavby se pustil plzeňský stavitel Jakub Auguston mladší, pro kterého to byla první zakázka, a bylo to vidět.
"Zámek se vzápětí roztrhl vedví, sedal si do měkkého bažinatého terénu, takže jej nešlo úplně bezpečně obývat. V roce 1785 zdědil panství Vojtěch Prokop hrabě Czernin z Chudenic. Je to poslední mužský potomek chudenické větve. Nechal tu nádhernou barokní vídeňskou vilu a celý areál zrekonstruovat. Jezdila sem česká a rakouská aristokracie, protože je tu velký taneční sál, který umožňoval hostiny a bály. Okolo jsou lesy. Vojtěch Czernin měl nedaleko odsud postavený lovecký zámek Kozel. Všechno bylo propojené a zámek Nebílovy žil až do smrti Czernina do roku 1816."
Místo šlechty obilí, místo čeledě hnůj
Pak začal úpadek. Lidé si podle kastelána Milana Fialy myslí, že to bylo až po roce 1948. Ale začal už mnohem dřív za Valdštejnů, kteří panství zdědili, a začali ho pronajímat k hospodářským účelům.
"Tam, kde byly aristokratické salóny, tam je obilí, tam, kde byla čeleď, tam je dobytek nebo hnůj, později za komunistů umělá hnojiva. Zřítila se křídla, která propojovala přední a zadní zámecká stavení. A zřítila se i klenba v zámecké kapli sv. Antonína. V roce 1924, kdy je ukončena pozemková reforma, zámek kupuje Družstvo ovocnářů a válečných poškozenců, respektive zámek je mu přidělen a pořád to slouží hospodářským účelům."
Po válce se stav nemění, v zámku parkují traktory, dokonce se musel vybourat kus zdi, aby tam traktor zajel. V roce 1967 už bijí památkáři na poplach. Podařilo se objekt převést na stát. Zemědělskému družstvu se to nelíbilo a argumentovalo tím, že takové sýpky, kam by dostalo každý rok 37 vagónů pšenice, už nepostaví.
Po 45 letech se na strop vrátilo 650 dílů malby
Zámek se začal opravovat. Po třiceti letech, v roce 1998 bylo otevřeno přední křídlo zámku a opravy pokračují. Už tři roky funguje i krásný taneční sál. Na jeho strop se podařilo znovu umístit nádhernou malbu.
"Po 45 letech se 650 dílů nástropní malby dalo zpět na strop. Už tomu nevěřil ani nikdo z odborníků. Podařilo se, a akademická malířka Karine Artouni, která byla vedoucím týmu restaurátorů, získala za tento čin cenu Patrimonium pro futuro od generální ředitelky Národního památkového ústavu. Malba je dílem Antonína Tuvory z roku 1790 - 1792 a představuje takovou subtropickou krajinu, ráj na zemi. Pozorovatel tam nenajde žádnou šelmu, dravce, ani hada. Je to něžná načančaná krajina s veverkami, pávy, ptáčky, motýly, spoustou flory, průhled na orientální města. Je tam pochopitelně i řada odkazů na svobodné zednářství a osvícenství. Vojtěch Czernin byl členem zednářské lóže, takže tam jsou vyobrazeny různé obelisky, chrámy, sfingy, a tak dále."
Podle kastelána Milana Fialy by v Nebílovech měla vzniknout nejkrásnější barokní zahrada na západ od Prahy. Současný prostor byl za posledních 120 let naprosto devastovaný. Jsou tu záhumenky, hokejové hřiště, zanikla tu barokní fontána i kanalizace. Tvůrci zahrady ji chtějí udělat podle staré mapy z poloviny 18. století.
"Obnovíme tu barokní kanalizaci, původní barokní fontánu. Středobodem bude moderní altán. Bude využíván pro svatby, koncerty. Třešinkou na dortu bude zrcadlová stěna, která zahradu oddělí od soukromé části, kde jsou ještě chlévy a záhumenky. Ten plot bude z leštěných nerezových destiček a ta zahrada se v něm bude zrcadlit."
