Zajímavosti Krnova můžete objet na čtyřkole

Foto: autorka

Krnov a varhany. Tohle spojení proslavilo město na česko-polské hranici. Varhany tu můžete vidět například v koncertní síni, která vznikla v kostele ze 13. století. Na město se pak můžete podívat z rozhledny na poutním vrchu Cvilín a pokud se vydáte poznávat jeho zajímavosti, můžete tak učinit třeba na místní atrakci a to jsou čtyřkola.

Varhany v kostele sv. Ducha v Krnově,  foto: autorka
Krnov leží na Jesenicku při česko-polské hranici. Krnov je také město varhan, které se tu vyrábí už více než 135 let. Zajímavé varhany jsou i v bývalém kostele sv. Ducha ze 13. století, který slouží jako koncertní síň. Vyvrcholením hudební sezóny jsou Krnovské hudební slavnosti, při kterých vystoupila například operní pěvkyně Eva Urbanová nebo fléstnista Jiří Stivín. Ostatně varhany nás přivítaly i při vstupu do kostela.

"Byly to jedny z prvních varhan, do kterých byl namontovaný počítačový systém. Protože od roku 1984 nebylo do varhan zasahováno, nebyla provedena žádná údržba, tak před dvěma roky vyvstala potřeba opravy, co se týká té počítačové části. Udělala se velká rekonstrukce a dokonce jsme se dostali tak daleko, že dneska máme ve varhanách nainstalované nahrávací zařízení, do kterého jsme schopni nahrát skladby, které vám pouštíme. Jak jste přicházeli, slyšeli jste hrát varhany, ale žádný varhaník tu nebyl, byl to počítač,"

prozradila tajemství hudby Marcela Procházková a jak dodala místostarostka Krnova Renata Ramazanová, varhany sestavil legendární Bohumil Plánský:

"Zde hrál a sestavoval tyto varhany. Bohužel v letošním roce pan Plánský zemřel. Je to varhanář, který téměř celý život věnoval firmě Riegel - Kloss. Byl známý po celém světě. Uměl 22 řečí, znal se osobně i s bývalým papežem. Byl to člověk, který sestavil několik desítek varhan po celém světě. Doma měl varhany, které jsou zapsány v Guinessově knize rekordů. Sestavil je sám a slyšela jsem je hrát, byly sestavené přes dvě místnosti. Byl to člověk, který má málo konkurence ve světě."

Koncertní síň u Sv. Ducha,  foto: Město Krnov
Bohumil Plánský byl v Guinessově knize rekordů oficiálně vyhlášen konstruktérem a majitelem největších bytových varhan na světě. Mnozí příznivci varhan opatrují v knihovně i jeho publikaci Krnov Město královského nástroje, ve které zachytil historii zdejšího varhanářství. První varhany vyrobila krnovská firma v roce 1873. Teď vyrábí v průměru jedny varhany ročně. V současné době nástroj pro koncertní sál v čínském městě Ťi-nan. Zakázka má hodnotu přibližně 30 milionů korun. V Česku není jiná firma, která by tak velké varhany byla schopna postavit.

Varhany ve zdejší koncertní síni krásně zní. Za pozornost však stojí i její výzdoba. Jsou tu unikátní nástěnné malby. Jak dodala Marcela Procházková, kostel byl po třicetileté válce odsvěcen:

"Byl vymalován na bílo. Díky tomu se nám zachovaly fresky a vznikla tu hospoda. Proto vidíme ve freskách díru. Loď dnešní koncertní síně totiž byla rozdělená na polovinu. Nahoře byly sýpky obilí a dole krčma. V 18. století byl kostel přestavěn na barokní, byl znovu vysvěcen a až do roku 1945 sloužil svému účelu."

Po válce byl kostel opět zavřen a chátral až do roku 1980. Tehdy začaly první snahy o jeho obnovu. Bývalý starosta Krnova sehnal peníze a v roce 1983 se začala koncertní síň rekonstruovat.

"Právě při rekonstrukci se objevily fresky, které jsou velmi unikátní. Jsou z 15. století. Je to vyobrazení celé Křížové cesty. Když to památkáři restaurovali v 80. letech, tak se rozhodli, že nebudou doplňovat tu část, která chybí po stropech. Je to taková perlička, která odkazuje na to, že se tu v kostele dělo všechno možné. V roce 1986 byla koncertní síň slavnostně otevřena a dodnes slouží hlavně jako koncertní síň, ale dělají se tu i svatby, přednášky, setkání různých partnerských měst. Je to opravdu jeden z nejreprezentativnějších míst města Krnova."

Poutní Chrám P. Marie Sedmibolestné na Cvilíně,  foto: Město Krnov
Lidé z Krnova a okolí se setkávají také na nedalekém poutním vrchu Cvilín s barokním kostelem Panny Marie Sedmibolestné a rozhlednou. Ta byla postavena na začátku 20. století podle projektu architekta Ernsta Latzela, uvedla Monika Vyležíková:

"Cvilínská rozhledna byla vybudována v letech 1902 až 1903. Dříve se jmenovala Liechtensteinova rozhledna a to z toho důvodu, že na ni přispěl bohatý mecenáš, takže také díky němu tato rozhledna vznikla. Nicméně byla přejmenována a jmenuje se Cvilínská, protože je umístěna na Cvilínském kopci. Najdeme tam úžasný kostel, třináct zastavení, krásnou rozhlednu. A na tomto kopci u kostela se konají známé česko-polské poutě."

Rozhledna měla dřív unikátní věžičku. O tu však přišla při opravách prováděných po válce. V 60. letech ji potkal osud mnoha dalších podobných staveb, když na její vrchol umístili antény televizního vysílače. Ty byly odstraněny teprve nedávno při celkové rekonstrukci. Rozhledna je však menší, měří bez deseti centimetrů 22 metrů.

"Dříve byla vyšší. Měřila přes 35 metrů. Cimbuří, které tam bylo, se bohužel nedochovalo. Celý výstup je uvnitř rozhledny a potom na vrcholu projdete takovým malinkatým cimbuřím, které bylo dřív ještě vyšší."

Rozhledna na Cvilíně,  foto: Město Krnov
Co je odsud vidět?

"Vidíte jak Nízký, tak Hrubý Jeseník, Praděd i polskou stranu, naše město Krnov se všemi kostely, náměstí, vidíte ne rybník, ale jak my říkáme v Krnově, náš 'Balaton', který je hned pod rozhlednou."

Jesenická města vydala ve spolupráci s Polskem zajímavou mapku, která nabízí cesty k místním rozhlednám. Nedaleko Krnova je například dřevěná rozhledna Ježník na vrchu Vyhlídka, odkud vede přes kilometr dlouhá sáňkařská dráha. Unikátní rozhledna stojí i v nedalekých Albrechticích.

"Na svém hraničním vrchu měly nefunkční vysílače a rozhodli se z nich udělat rozhlednu. Je taková dvouhlavá. Mezi těmi hlavami je visutá lávka, po které jdete. Je to docela zajímavé a pro ty, kteří nemají rádi výšky, možná nedoporučuji, protože výstup na rozhlednu je po plošině, která je perforovaná, takže vidíte dolů. Nicméně ta visutá lávka už je plná, asi kvůli strachu z výšek, takže dolů nevidíte."

Foto: autorka
Zajímavosti Krnova a jeho okolí můžete poznávat i na kole, ale ne ledajakém. Odřich Mičan půjčuje čtyřkola, takže si chvíli připadáte jako v Indii na cestě rykšou, ale jste to vy, šlapete.

"V Krnově jsou k dispozici čtyři čtyřkola. V Česku mám tři půjčovny. Dohromady deset čtyřkol. Není na tom nic těžkého. Protože to má 4 kola, je to téměř nepřevratitelné. Člověk může na kole odpočívat a dívat se po přírodě, protože vždycky řídí jen jeden."

Kolik děláte po Krnově tras?

"Trasy jsou různé. Půlhodinové, hodinové, a pak dvou i tříhodinové. To znamená 4 typy tras."

Trasy nabízí třeba unikátní židovskou synagogu. Jde o jedinou stavbu s arabskošpanělskými interiéry na Moravě a ve Slezsku, zároveň je to jediná synagoga v kraji, která je přístupná turistům. Na kole tam jste cobydup. Zajímavostí čtyřkol jsou volanty, kterými kolo řídíte. Funkční je jen ten u řidiče, ale spolujezdec s ním stejně zuřivě točí, i když mu to není nic platné.

10
50.089508100000
17.704502100000
default
50.089508100000
17.704502100000