Zákon o lobbingu míří do sněmovny
Lobbisté by v budoucnu měli být registrováni v oficiálním seznamu. Počítá s tím návrh zákona z řad ČSSD, KSČM a zelených. Za lobbistu zákon považuje osobu, která alespoň třikrát za čtvrtletí kontaktuje někoho z politiků či státních úředníků. Vláda však po svém pondělním zasedání vydala k návrhu nesouhlasné stanovisko.
Kabinet pracuje na vlastní verzi zákona o lobbingu, zdůvodnila rozhodnutí ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Sněmovna již jednou podobnou novelu z pera ČSSD projednávala, nakonec jí ale návrh vrátila k přepracování. Původní verzi nejčastěji kritizovali poslanci ODS. Podle nich by se v případě přijetí normy po sněmovně pohybovali akreditovaní lobbisté, kteří by zde měli pronajaté kanceláře nebo by pracovali jako asistenti poslanců. Nová verze, pod kterou jsou podepsáni i poslanci KSČM a SZ, počítá například s rozšířením okruhu lidí, kteří musí hlásit kontakt s lobbisty. Kromě poslanců a senátorů by tuto povinnost měli i ředitelé krajských úřadů, tajemníci magistrátů a asistenti poslanců. Jeden z předkladatelů návrhu, poslanec ČSSD Jeroným Tejc, si za přepracovanou verzí zákona o lobbingu pevně stojí.
"Já jsem přesvědčen, že většinu argumentů, které zazněly při projednávání našeho prvního návrhu, se nám podařilo odstranit. Vyhověli jsme většině připomínek Transparency International. Já věřím, že ten zákon je lepší a pokud se vláda domnívá, že dokáže lépe definovat lobbing, tak předpokládám, že se svým poměrně velkým aparátem úředníků připraví pozměňovací návrh a nezůstane jenom u kritiky."
Za naprosto zbytečnou považuje normu na regulaci lobbingu podnikatel roku 2007, ředitel firmy Best Tomáš Březina.
"Já politiky v tomto smyslu nepotřebuji. Já se s nimi nepotkávám a nikam je neposunuji. Patříme pod ministerstvo průmyslu (MPO) a já jsem nikdy nikoho z MPO za dvacet let nepotřeboval. Lobbing - já tomu prostě nerozumím. Neznám hranici mezi lobbingem, korupcí atd. To žádná pravidla nevyřeší. Vyřeší to osobnostní charakteristiky konkrétních lidí."
Normu naopak vítá lobbista z firmy Weber Shandwick Václav Pecka. V aktuálním návrhu však vidí několik nedostatků.
"Mezer vidím více - jak terminologické, tak ty, které jsou poplatné nesprávnému chápání lobbingu v ČR, kdy je to vlastně nadávka. Dokonce všechny definice lobbingu, které ve světě existují se v ČR nepoužívají. Lobbing je odpovědná, faktická, věcná debata s poslanci, kteří nemohou všechno znát. Proto je např. v USA a Velké Británii lobbing organickou součástí parlamentní demokracie."
Jeroným Tejc uznává, že není jednoduché lobbing definovat a pokouší se vysvětlit pohled předkladatelů.
"Samozřejmě je velmi obtížné definovat co je lobbing a jaká mají být pravidla. My jsme se pokusili definovat lobbistu jako toho, kdo se snaží ovlivňovat podobu nějakého dokumentu prostřednictvím tlaku či kontaktování konkrétního úředníka či politika a činí tak soustavně. Takový lobbista by musel uvést registraci u ministerstva vnitra a pak by on, ale i ten politik, který by byl lobbován, musel tuto informaci sdělit."
Sněmovna se bude návrhem zákona o lobbingu zabývat na některé ze svých nejbližších schůzí.
