Žamberk-město krajky a významných osobností

r_2100x1400_radio_praha.png

Závěr patří našemu pravidelnému putování na zajímavá místa České republiky. Dnes se společně se Zdeňkou Kuchyňovou vydáme do Žamberka, města krajky, ale i rodiště významných osobností.

Žamberk je typickým východočeským podhorským městem. I když je tu drsné prostředí a tvrdé zimy, kdy závěje dosahují skoro dvou metrů, zamilovala si tento kraj řada umělců i chalupářů, kteří své roubenice s citem ošetřují. Nedaleko Žamberka leží Vamberk, obě města známá především krajkou. Tu přinesla do kraje hraběnka Magdalena Grambová. A zřejmě právě ona naučila určitý okruh žen tomuto krásnému řemeslu. Jak uvedla Marie Otavová z místního muzea, krajkářství zapustilo v chudém kraji hluboké kořeny.

"Žamberk je dnes snad jediným městem, kde se krajka vyučuje jako obor na základní umělecké škole. Ale my hlavně máme v Žamberku osobnost, která je nositelkou řady uznání a celosvětových poct. Je jí paní Marie Poludová a jí vděčí Žamberk a jeho krásná radnice za nádhernou krajkovou výzdobu."

A právě Marie Poludová krajku i vyučuje. Pod jejíma rukama vznikají krásná díla, například i krajkové šperky. Krajkářství není mrtvé a dodnes desítky žen i mladých dívek v Žamberku toto jemné řemeslo umí.

Jak už jsem se zmínila, Žamberk je město výrazných osobností. Například odtud pocházel známý lékař Eduard Albert, který stál v čele vídeňské chirurgické kliniky. Dodnes se vedou v Žamberku spory o to, kde se narodil, ale jistě se ví, že vyrůstal ve vile pod zdejší radnicí.

"Byl člověkem, který odhadl nebezpečnost choroboplodných zárodků jak v ranách, tak na náčiní a důsledným propagováním této metody se zasloužil o to, aby se daly provádět stále náročnější a náročnější operační zákroky. On sám uskutečnil pravděpodobně první antiseptickou operaci."

Jak dodala Marie Otavová, mezi přátele profesora Alberta patřili významní politici a umělci. Čilé kontakty udržoval například s prezidentem Masarykem či básníkem Janem Nerudou či Jaroslavem Vrchlickým. A když už jsme u lékařství, ve zdejším muzeu se nachází i novogotická lékárna z konce 19. století. Se svými věžičkami vytváří iluzi chrámu a její majitelé Erxlébenové připravovali kromě různých léků i bylinný likér, který se jmenoval Londor a prý se vyvážel až do Ameriky.

Ale patrně nejslavnějším rodákem Žamberka byl Václav Prokop Diviš, vynálezce bleskosvodu. Ten zkontruoval dokonce dříve než Benjamin Franklin. A co je ještě zajímavější tento stroj proti bouřím vynalezl kněz.

"Asi se vám zdá, že se těžko kloubí profese kněze a profese vědce. Tyto problémy Diviše po celý život provázely. První bleskosvod zkonstruoval v Příměticích u Znojma, kde jako farář působil a dostalo se mu za to velmi nepříjemných nařčení. Byl obviněn z toho, že ten kraj byl postižen suchem a hladomorem."

Prokop Diviš byl obviněn ze šarlatánství a teprve obhajoba dvorního lékaře Marie Terezie ho této pomluvy zbavila. Právě před panovnicí Diviš své pokusy předváděl. Jeho první bleskosvod však dopadl neslavně a u vídeňských úředníků podporu nenašel.

"Bleskosvod musel zničit a další pokusy provádět tajně. Dokonce i když navrhoval rakouským úředníkům, že zkonstruuje hromosvody, které zbaví navždycky hospodáře strachu z bouřek a zbytečných požárů, tak rakouské úřednictvo ten jeho návrh nepřijalo."

Prokop Diviš byl samouk. Dělal pokusy s elektřinou i v léčitelství, což opět vedlo k obvinění ze šarlatánství.

Významné postavení měl v Žamberku i rod Mazurů. Karel Mazura vyráběl vedle voskových svící i voskové masky. Další z Mazurů Valdemar, který byl starostou, vlastnil v polovině 30. let ve městě proslulou vinárnu.

"Byla to vlastně taková mekka pro Žamberk. Scházeli se zde dobří přátelé a to nejenom proto, aby zde popili doušek dobrého vína, ale aby mohli pohovořit o všech důležitých událostech, které se děly v politickém a kulturním životě. Například sem přicházel herec Zdeněk Štěpánek, Jan Pivec, přicházel sem libretista Jaroslav Kvapil."

Scházeli se tu i další umělci, malíři, sochaři. Paní Mazurová byla velkou znalkyní francouzských vín a hostům nabízela příjemné prostředí i hudbu.

Tak takhle zní předchůdce gramofonové desky, kterou v Mazurově vinárně najdou návštěvníci žambereckého muzea. Je zhotovena z plechu a malé na milimetr přesné výstupky vytvářejí tyhle příjemné zvuky.

Málokdo ví, že v Žamberku dokonce fungovala v polovině 19. století zámecká hvězdárna. Zřídil ji majitel zdejšího panství John Parish. Ve své době byla vybavena znamenitými přístroji, a pražská hvězdárna v Klementinu byla co do vybavení ve srovnání s ní pouhou "Popelkou".

Znak města Žamberk
A k historii se samozřejmě váže i městský znak. Je na něm Minstenberská orlice a pak dost netypicky divočák.

"Jednak se občané domnívali, že to bylo proto, že ve zdejším kraji byl enormní výskyt divočáků a jednak praví pověst, že jednou občané Žamberka spatřili orla, který ve svých drápech držel sele divočáka a proto se tento symbol dostal i do znaku města Žamberka."

Jak dodala Marie Otavová, krásné je i okolí Žamberka. Je vlastně výchozím bodem pro lyžování v Orlických horách. Na město se můžete podívat i z Tyršovy rozhledny, která upoutá svým zvláštním tvarem husitské hlásky. Její dvojnice totiž stojí u jihočeského Tábora, města s husitskou tradicí. Žambereckým se tak líbila, že si vyžádali souhlas jejího autora Theodora Petříka a rozhlednu postavili na západním okraji města. Je vysoká dvacet metrů a za příznivého počasí dohlédnou návštěvníci až na Krkonoše.

10
50.087459600000
16.464855600000
default
50.087459600000
16.464855600000