Zámecké zahrady v Kroměříži

Zámecká zahrada v Kroměříži, foto: www.czechtourism.cz
0:00
/
0:00

Komplex zahrad a zámku v Kroměříži byl roku 1998 zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Je také hlavním magnetem pro turisty. Každý, kdo uslyší o počtu květin, stromů či rozměrech zahrad, se musí hluboce poklonit pilné práci zdejších zahradníků.

Historie Kroměříže i zámku je spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako své letní sídlo. Podoba zámku, jak jej známe dnes, pochází z konce 17. století, kdy byl za biskupa Karla Lichtenštejna-Kastelkorna po třicetileté válce znovu vystavěn. V jeho zdech se skrývají malířské poklady - díla Veroneseho, van Dycka, Hanse von Aachena, Cranacha a dalších. Nejznámějším obrazem zámecké galerie je dílo Tiziana 'Apollon a Marsyas'. Na přečtení zámecké knihovny by jste potřebovali nespočet let, protože obsahuje 88 tisíc svazků a hudební archiv více než 6000 barokních skladeb. Několik dnů na zámku pobýval i ruský car Alexandr III. a přijímal tu své hosty. I on se možná procházel po unikátních zámeckých zahradách.

Zámek v Kroměříži, foto: www.czechtourism.cz
Jedna z nich - Podzámecká zahrada byla původně zelinářskou a květinovou zahradou a zásobovala svými produkty zámek. V 17. století byla přebudována na barokní zahradu jako pokračování zámku až ke schodišti u řeky. Po dvou stech letech se stal ze zahrady krajinářský park o rozloze 64 hektarů. Jsou tu rozesety různé romantické stavby jako třeba Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon. Jak uvedla kastelánka Zdeňka Dokoupilová, v zahradě roste 3347 stromů. Který je podle ní nejkrásnější?

"Je to katalpa, která je kousek od divokého rybníku směrem k pilonu. Je to taková stařenka, která se opírá o zem, skutečně je zázrak, že ještě žije, protože už je jenom pahýl. Opravdu je úžasná."

Zahradu kdysi zdobila bohatá sochařská výzdoba a umělecká díla. Při změně na krajinářský park za doby arcibiskupa Chotka však už byla sochařská výzdoba nemoderní.

Květná zahrada, foto: www.czechtourism.cz
"Částečně byla osekaná, potom tvořila ruiny v zahradě. Částečně byla odprodána a částečně skončila v suti při zavážení mlýnského náhonu, takže i to je způsob, jak se vypořádat se sochařskou výzdobou."

Druhá ze zahrad nese název Květná.

"Návštěvník, když sem dnes přijde, tak před sebou vidí rozkvetlý velký parter, který je plný letniček v plném květu. Ale Květná zahrada to byla proto, že v zadní části ve štěpnici byly ovocné stromy, dneska už tam není ani jeden, a když kvetly, tak to bylo úžasné a proto Květná zahrada."

Květná zahrada si dochovala charakter typické barokní zahrady a tím je výjimečná. V 17. století se jí říkalo Libosad, byl postavený italskými architekty za hradbami města na neúrodné půdě. Vznikla tu například 244 metrů dlouhá galerie soch antických bohů a postav bájí.

Zámecká zahrada v Kroměříži, foto: www.czechtourism.cz
"Květná zahrada má půdorys obdélníku 485 krát 300 metrů. A je rozdělena na květnici a štěpnici, což jsou čtvercové útvary. Uprostřed Květné zahrady je pavilon nebo-li rotunda, zahrada je přísně symetrická. Je uzavřená, takže je kolem dokola oplocená a velmi bohatě vyzdobena."

Jsou tu sochy, fontány s vodotrysky. A všude tu jsou vysoké a dlouhé zelené živé ploty vysázené na půdorysu trojúhelníků.

"Máme tady 8 tisíc čtverečních metrů brodériového vzoru. To jsou ty nízké ozdoby, ve kterých jsou zasázené květiny. Máme tady 112 tisíc metrů čtverečních tvarovaných stěn, ať už vysokých nebo nízkých. Cest tu máme 28 tisíc čtverečních metrů a trávníků celkem 48 tisíc."

Zámecká zahrada v Kroměříži, foto: Archiv Radia Praha
Když slyším tahle čísla, tak se musím hluboce sklonit před všemi zahradníky, kteří se o zdejší kroměřížské zahrady starají. Květná zahrada je dnes jedinou obdobnou zahradou dochovanou v zaalpských zemích. Díky tomu prý rozhodování o zápisu na listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, trvalo pouhých osm minut. Aby se zahrada podobala původní přeloze, k tomu památkářům slouží soubory rytin Justuse van den Nypoorta.

Koho čerstvý vzduch při procházkách zahradami unaví, může zajít do viných sklepů, které jsou součástí Arcibiskupského zámku. V podzemí, v hloubce 6,5 metru je vhodné prostředí pro výrobu nejkvalitnějších mešních vín. Výroba tu má staletou tradici a trvá už 735 let. Ve zdejších sklepích jsou zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu z 13. století a stěny pokrývají povlaky ušlechtilých plísní. Víno tu zraje v dřevěných sudech, přičemž do toho největšího se vejde 19.100 litrů. Možná za žejdlíky omamného nápoje platila šlechta penězi z místní mincovny. Také za jejím zbudováním stojí biskup Karel II. Lichtenštejn-Kastelkorn. Mince tu byly raženy hned na počátku jeho vlády v roce 1666. Vznikla tu i biskupova portrétní medaile. Díky dobré řemeslné práci patřily kroměřížské ražby k oceňovaným platidlům a později i ke sběratelsky cenným kusům.

10
49.298961600000
17.390605900000
default
49.298961600000
17.390605900000