Zámek Sychrov - vyřezávaná pohádka
A nás teď čeká pravidelné cestování po České republice. Dnes vyrazíme na zámek Sychrov, kde pobýval slavný francouzský rod Rohanů a kterému se přezdívá vyřezávaná pohádka. Proč, to se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.
Historie Sychrova sahá do dávné minulosti. Začíná na počátku 15. století, kdy tu stávala gotická tvrz. Krátce tu pobýval i známý Albrecht z Valdštejna. Tvrze si ale moc neužil. Jen šest let poté, co ji zakoupil, byl v Chebu zavražděn. Nová historie tohoto místa se začala psát až v 18. století, kdy sem přišel francouzský rod Rohanů. Jak uvedl jeden z mých průvodců Stanislav Marchal, při vyslovení jména zámku zimu přímo cítíte.
Co na zámku každého návštěvníka určitě zaujme, je jeho řezbářská výzdoba. Jak uvedla průvodkyně Jana Königová, jako by byl celý z dřevěné krajky a autorem této nádhery je řezbář Petr Bušek, který to vše vytvořil společně s týmem asi 50 pracovníků.
"Petr Bušek byl člověk, který pro sychrovské panstvo, tedy pro rod Rohanů pracoval 38 let. Díky jeho pracem se zámku také přezdívá vyřezávaná pohádka. A právě ve schodišťové hale se setkáváme s prvním a zároveň největším dílem Petra Buška pro sychrovské panstvo. Je to zábradlí mramorového schodiště a podesty v prvním patře. Na první pohled se vám může zdát, že to zábradlí je z nějakého kovu nebo kamene. Ale ve skutečnosti je vyřezávané z dubového dřeva. To dřevo je napuštěno speciální směsí pryskyřice, tmavého laku a písku. A tato speciální směs vytváří vrstvu, která potom imituje kámen nebo kov."
Když se zábradlí dotknete, je úplně studené. Teprve když na něj zaklepete nebo podržíte ruku trošku déle, zjistíte, že je opravdu z dubového dřeva. Někdo se zřejmě toužil přesvědčit až příliš a tak je speciální vrstva na laku na jednom místě odrýpnutá. Mimochodem v této hale a na schodišti se natáčelo několik českých pohádek. Například z něho scházela známá herečka Jiřina Bohdalová v pohádce Nesmrtelná teta.
Stěny schodiště zdobí tzv. routy - symboly bohatství a hranostají ocásky, které znázorňují urozenost a Bretaň - původní vlast rodiny Rohanů. Díky sňatkové politice se brzy stali příbuznými francouzských králů, zastávali funkce nejvyššího lovčího, komořího a dámy vychovávaly i královské děti. Čtyři sychrovští páni získali Řád zlatého rouna, nejdůležitější vyznamenání 19. století v Rakousku. Ten poslední Alain ho získal v roce 1976. V té době už žil v Rakousku, kam odešel po druhé světové válce. Jeho dcera dodnes Sychrov navštěvuje a dokonce tu slavila 80. narozeniny.
Rohanové přivezli na Sychrov kolekci obrazů, která je nejucelenějším souborem francouzských portrétů mimo území Francie. Na zámku je na 240 podobizen Rohanů. Většinou jsou tam předci, kteří žili v 17. a 18. století.
"Ale rodina Rohanů chtěla mít i obrazy lidí, kteří žili v dávném středověku. Proto si pozvali historického malíře Karla Javůrka a ten dostal speciální úkol. Měl totiž domalovat chybějící obrazy. Karel Javůrek ale vůbec nevěděl, jak tito lidé vypadali. Takže například člověk, který žil ve 12. století, je oblečený jako římský legionář. Nebylo pro Karla Javůrka problémem, aby se spletl i o těch tisíc let."
Za pozornost stojí i jiné obrazy - sklomalby Jana Zachariáše Quasta. I když jsou 150 let staré, nebyly restaurovány a vypadají stále jako nové. Malíř si totiž svoje barvy míchal sám a tajemství nikomu neprozradil. Quastovy malby zdobí okna zámku i kaple. Mimochodem, na zdejší varhany hrával Antonín Dvořák, který na Sychrově opakovaně pobýval na pozvání svého známého, patronátního správce Aloise Göbla.
Zámek je od roku 1995 národní kulturní památkou. Na svoji dobu byl velice moderní. Je tu například výtah na jídlo, který fungoval na elektřinu. V chodbě před ním čekali sloužící s vozíky a jídlo odváželi do jídelny. Zámek má i královské apartmá, kde byli ubytováni nejlepší hosté. Mimo jiné i svržený francouzský král Karel X. Pobýval tu císař František Josef I. či pruský král Vilém. Ten měl zvláštní zvyk. V každém šlechtickém sídle našel něco, co se mu líbilo a to se stalo i na Sychrově. Dodnes zdobí jednu z místností veliké čínské žluté vázy. Jedna z nich však po Vilémově návštěvě skončila v Prusku, což se nelíbilo knížeti Kamilovi.
"Když Kamil přijel domů, strašně se rozčílil, protože ty vázy měl velice rád a měl také velice rád, když v nich byly čerstvé květiny. Rozhodl se proto napsat dopis, ve kterém bylo něco v tom smyslu, že je jedné váze bez druhé smutno, ale také, že to přináší obrovské neštěstí. A když si ten dopis přečetl pruský král, tak se zděsil, protože byl velice pověrčivý a tak se lekl, že by mu sychrovská váza měla přinést smůlu, že ji poslal zpátky na zámek."
Královské apartmá bylo později celé zrušeno a přebudováno na dětské pokoje. První dva majitelé Sychrova byli bezdětní, ale poslední dva měli šest a sedm dětí a už nebyli tak bohatí, aby mohli přistavit další křídlo. Tehdy byl zazděn i krásně vyřezávaný kazetový strop, který byl objeven čirou náhodou před 12 lety při rekonstrukci těchto prostor.
Rohanové byli spřízněni i s českou šlechtou. Jeden z nich Julius Armand byl manželem Kateřiny Vilemíny Zaháňské. Jak správně tušíte, jedná se o paní kněžnu z Babičky Boženy Němcové. Ta se s ním však nechala po pěti letech manželství rozvést a důvod byl opravdu překvapivý.
"Vadilo jí, že je příliš mlčenlivý a ona si nemá s kým povídat. Jako odstupné dostal dnešní sídlo ministerstva školství, Rohanský palác a další statky."
Jeden z Rohanů - synovec knížete Kamila byl velkým karbaníkem. Sedával i v hráčském salonku, který je na zámku. Dámy měly do něho vstup zakázán. A právě díky tomu, jak uvedla Jana Königová, se zde dochovaly kožené tapety.
"Manželka posledního sychrovského Rohana kožené tapety úplně nenáviděla a proto je nechala v celém zámku strhat. V této místnosti zůstaly proto, že sem nesměla chodit, takže jí nemohly ani nijak vadit a proto se nám tady dochovaly."
V okolí zámku je rozsáhlý park, který je ukončen stavbou Arturova hradu, umělé zříceniny. Nechybí pod ní ani romantická podzemní chodba, kdysi využívaná jako jedna z parkových atrakcí, jako průchod na vyhlídkové prostranství vysoko nad řekou.
